New York, Central Park. Postava ve sportovní bundě s nasazenou kapucí běží po prázdné zasněžené cestě. Jediným svědkem je kamera á ji zezadu sleduje v dlouhém, nepřetržitém záběru. Její klidný pohyb spolu s mírným nadhledem a Wagnerovou hudbou vytvářejí odstup od všedního ruchu velkoměsta. Vyprázdněné místo zaujímá Osud. Postava vbíhá do tunelu, zastavuje se, padá k zemi. Střih. Detail na právě narozené dítě.
Touto úvodní sekvencí svého druhého celovečerního filmu určuje Jonathan Glazer jasný řád, ve kterém se bude až do konce filmu pohybovat. Je to promyšlená autorská koncepce, sjednocující jeho hrané snímky s ranými videoklipy – zejména pro Radiohead a UNKLE. Kdo viděl Karma Police nebo Rabbit in Your Headlights, jistě nezapomene na znepokojivé obrazy běžících mužů v chladném prostředí před dotírajícím pohledem kamery. Tato jednoduchá figura je Glazerem a jeho dvěma scenáristy Milo Addicou a Jean-Claudem Carrièrem v případě Zrození rozvedena do příběhu mladé ženy Anny (Nicole Kidman), na jejíž zdánlivý životní klid začne znovu dotírat minulost. Je tomu právě deset od smrti jejího manžela (muž z parku), když se v jejím bytě objeví neznámý desetiletý chlapec. Chce jí zabránit ve druhém sňatku z prostého důvodu: tvrdí o sobě je Sean – její první muž. Prvotní úsměvné reakce hrdinky a celé rodiny postupně mizí s tím chlapec podává stále podrobnější znalosti o jejich dřívějším intimním životě. Následuje první vrcholná scéna, ojedinělá i v rámci současné kinematografie: Glazer pomalým zoomem přibližuje tvář Kidmanové uprostřed nabytého divadelního sálu. Zastaví se až na detailu ý ponechá nehybný po celé dvě minuty. Během nich se tvář hrdinky několikrát promění pod momentálním emocionálním tlakem a skončí na výrazu ý zůstane pro dalších průběh děje určující: Anna přijímá desetiletého Seana za svého muže. Výmluvné – i když bez jediného slova, pouze za zvuku orchestru.
Zrození se tak hlásí k silnému proudu dnešního filmu ý nabourává masivní zdi materialismu a skrze motiv nesmrtelnosti vtahuje do hrozící nudy nadpřirozeno. Spíše však než s excentrickými žánry hororu (Romerova Země mrtvých) či moderní pohádky (Burtonova Mrtvá nevěsta) hledejme Glazerovo spříznění s režiséry typu Rivetta (Příběh Marie a Juliena) či Shyamalana (Šestý smysl), kteří nadpřirozeno činí běžnou součástí všední reality. Jejich mrtví vstupují do tohoto světa, aniž by jako mrtví vypadali či jednali. A stejně tak styl těchto filmů netíhne ani k jednomu z extrémů (realismus/expresionismus), ale drží si vzácnou vyrovnanost. Podobně i Glazer využívá různých poloh rukopisu Van Santova kameramana Harrise Savidese: vedle typických jízd, zachycujících autentické prostředí pro umocnění dojmu reality, se uplatní také Savidesovo výrazné barevné řešení obrazu (dříve aplikované např. u Hry Davida Finchera).
Přece jen však nelze Glazera s Rivettem či Shyamalanem jen tak lehce ztotožňovat. Jiný je především způsob zapojení motivu nesmrtelnosti do celkového syžetu. U Glazera tento motiv není postupně odhalován pomocí různých indicií, ani neslouží jako závěrečná překvapivá pointa, ale je prozrazen hned na začátku. Pokud divák spolu s hlavní hrdinkou pozvolna přistoupí na fakt malý Sean je skutečně onen mrtvý manžel, film by mohl spět ke svému rychlému závěru. Glazer ovšem do děje vkládá nové informace é začnou Seanovu verzi zpochybňovat. Přesto duch milovaného – ať už jím je kdokoli – skrze obnovenou paměť ožívá. Pro Annu není budoucnost v tomto světě možná.
Filmem Zrození se konečně vymaňuje generace videoklipových režisérů 90. let z dosavadního tápání é v Americe u celovečerního filmu zažívala. Glazer nemá potřebu zahladit nezkušenost s filmovým vyprávěním fabulační překombinovaností (scénáře Charlieho Kaufmana), v níž se nakonec ztrácí stylová jedinečnost autora videoklipu (Gondry, Jonze). Naopak sám si píše takové příběhy é nechají jeho dosavadní postup vyniknout a naopak.
Režie: Jonathan Glazer
Scénář: Jonathan Glazer, Jean-Claude Carrière
Kamera: Harris Savides
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Nicole Kidman (Anna), Cameron Bright (malý Sean), Danny Huston (Joseph), Lauren Bacall (Eleanor), Anne Heche (Clara) a další.
Warner Home Video, 100 min.