Top 10: nejlepší filmy roku 2005Dějiny násilí, Králové a královna, Letec, Million Dollar Baby, Poslední dny, Svět, Umíněné mraky, Zabil jsem Nixona, Zrození, Život pod vodou
Co už se do „Top 10“ nakonec nevešlo, byli zástupci latinskoamerické kinematografie. Mladá generace v některých zemích (hlavně Argentina) dává o sobě výrazně znát ž zaznamenal i letošní karlovarský festival.
Český hraný film v roce 2005Rok 2005 asi dvakrát nepotěšil české kinaře: čísla za první tři čtvrtiny roku hovoří o značném úbytku diváků. Může za to nedostatek amerických kasovních hitů (to vše ještě asi změní prosinec s Harrym Potterem a King-Kongem) a již definitivně potvrzený nástup éry DVD.
Nové milénium, zejména díky dynamickému rozvoji digitálních efektů, umožnilo přenos kreslených obrázků na filmový pás. Rok za rokem roste kvalita jednotlivých snímků a tím i nároky na tvůrce.
K pochopení díla jistých autorů je nutná znalost jejich životních osudů a zájmů. Takovým je i americký excentrik Kenneth Anger ž filmy se bez alespoň elementárních znalostí jeho osobnosti a magie é se sám intenzivně oddává, mění v záplavu barevných obrázků bez vnitřního významu.
Filmový příběh Jaroslava HavlíčkaJiž potřetí si vás dovoluji, milí čtenáři, upozornit na český snímek minulých dob režiséra Martina Friče.
… film jako kopie skutečnosti, nebo hájemství neskutečnaOdevždy bylo filmové umění závislé na podmínkách é mu nabízelo a diktovalo jeho bezprostřední okolí. Vždy z nich značnou měrou vycházelo, od svých počátků se k nim toto mladé umění obracelo jako k útěšné jistotě á vedla a podporovala jeho první krůčky po neznámé a neprobádané půdě.
Známější příklad sociálně uvědomělého režiséra, ochotného patřičně exponovat rozličné problémy Kon Ichikawa, tvůrce 86 filmů.
19. část - Kubrick a fantastičnoVíce jak dvacet let se Kubrickovy filmy (s výjimkou demiurgického díla Barry Lyndon é neusilovalo o nic menšího, než rekonstituovat celý svět) snažily přesáhnout hranice filmového ´realismu´ (jakkoliv volně si člověk tento pojem vyloží), jímž byly spoutány Kubrickovy válečné filmy, thrillery a snímek Lolita
Myslím tuhle někdo řekl: „Panebože by Cronengerg mohl zase natočit něco věcného?“ A tak jsem se zeptal všech svých přátel: „Myslíte si jsem teď víc věcný?“ Bylo zřejmé tahle věc měla větší komerční potenciál než Pavouk nebo Crash.
Dobrý den, noci je „film na objednávku“, v tom smyslu RAI-Cinéma v osobě Carla Macchitelly mi navrhla natočil film, nikoli o Aldu Morovi obecně, ale jen o jeho zavraždění. Nejedná se tedy o nic, nad čím bych přemýšlel už dlouho.
Dějiny násilí Davida CronenbergaCronenberg patří k tvůrcům soustředěným na jediný cíl, ví co chce a je schopen kompromisů. Precizní gradací a střídmostí dokáže přitáhnout divákovu pozornost a v pravém momentě jej uštkne jako had na jediné místo.
Dobrý den, noci Marca BellocchiaDobrý den, noci rozhodně není vyhroceně politickým dílem, i když nepostrádá vlastní, subjektivní postoj autora. Jeho snahou je naopak nepodlehnout pouhé politické ideologii, ale nahlédnout na jednání postav z více stran.
Zlomené květiny Jima JarmuscheJarmusch se rozhodl podrobit testu další z tradičních amerických žánrů – po westernu (Mrtvý muž) a gangsterce (Ghost Dog) komedii.
Zabiji Nixona Nielse MuelleraSoučasná vlna filmů, reagujících na trauma 11. září, využívá všech dostupných žánrů. Nízkorozpočtový snímek Zabiji Nixona rozšiřuje toto spektrum dál – znovu ožívá film noir.
Šílení Jana ŠvankmajeraChtělo by se nebohému recenzentovi napsat o šílenství či o šílení se nedá psát, tedy přesněji, nedá se o něm psát rozumným způsobem.
Zrození Jonathana GlazeraFilmem Zrození se konečně vymaňuje generace videoklipových režisérů 90. let z dosavadního tápání é v Americe u celovečerního filmu zažívala.
Poslední letošní vydání internetového filmového měsíčníku Fantom, které právě bliká na Vašem monitoru, je zároveň jeho již jednadvacátým číslem. V průběhu uplynulých dvou let našeho psaní o filmu jsme dvakrát proměnili grafiku a ani koncepce celého časopisu nezůstala beze změn – momentálně vychází Fantom vždy přibližně 15. dne v měsíci (vyjma července a srpna), přičemž se střídají čísla „normální“, v nichž naleznete recenze, aktuality, překlady i DVD tipy, s tzv. „Speciály“ Fantomu, které jsou vždy konkrétně tématicky zaměřené – tím prvním byl minulý měsíc soubor textů věnovaných dvojímu výročí Orsona Wellese.
Podle (vyčerpávajících) informací net-monitoringu si náš časopis letos jednou četl i čtenář (či čtenářka) na ostrově Guam. Pravda, jeho on-linový kontakt s našim časopisem trval pouhých deset vteřin, ale to nevadí... Zda má naše snažení opravdu smysl, či jakým směrem se má ubírat, se nikdy nedozvíme, pokud nám nenapíšete - jakkoliv kritický – čtenářský ohlas na naši redakční adresu redakce@fantomfilm.cz.
V tomto čísle došlo na již tradiční bilancování – naleznete zde obecnější ohlédnutí za zahraniční i českou produkcí v uplynulém roce, či naopak úzce profilovaný článek o fenoménu posledních měsíců – filmů podle komiksu. Stejně jako loni jsme se pokusili sestavit čistě subjektivní výběr deseti filmů, které nás v letošní filmové nabídce nejvíce oslovily. Vedle sebe se proto ocitly tak odlišné snímky, jako je Svět Jia Zhang-keho, Králové a královna Arnauda Desplechina či Život pod vodou Wese Andersona... Pro tyto a další filmy bila naše srdce v uplynulém roce 2005. V tom nadcházejícím se společně můžeme setkat hned u lednového Speciálu Fantomu, věnovaném tentokráte tématu Nového Hollywoodu.