Co vás na Presumpci viny přitahovalo?
Líbila se mi zkaženost všech postav. Nikdo z nich není dokonalý ž je zajímavé. Líbil se mi spád, s jakým se najednou dostanete do dalšího dějství, komprese času. A také otázka člověka skrývajícího se před očima všech – což byla výzva ukázal ve mně je. Bylo to jiné, než vše co jsem doposud dělal.
Hodně vašich filmů – Jeden chybný krok, Ďábel v modrém – pojednává o chybujících mužích...
Ano. Myslím jiné typy příběhů jsou ve skutečnosti určitým způsobem destruktivní. Máte hrdiny, kteří jsou příliš dokonalí, i když by mělo jít o realistické postavy. Což myslím může nadělat dost škody. Jsem fanouškem filmů ze 70. let a postav ze 30. let že jsou tak nepředvídatelné.
Takže ne to můžeme často vidět v současném Hollywoodu...
Dnes jsme se dopracovali až do tohoto moralistického prostředí, ve kterém musí všechno skončit happyendem nebo alespoň hrdina musí být drsňák a podobně. Když jdete do kina, tak můžete krásně uhodnout to všechno dopadne. Podívejte se třeba na takové Ztraceno v překladu, ze kterého jsem byl nadšený. Ten film porušil všechna pravidla. Něco podobného dnes ve velkém studiu nenatočíte. Mám rád filmy é vás něčím trochu překvapí é vám dají šanci něco zažít.
Co si myslíte o stavu Hollywoodu?
Způsob ým dnes průmysl natáčí své filmy připomíná situaci, kdy uložíte dítě do postýlky a ono vám říká pohádku chce slyšet a jak má skončit. Víte to myslím... Je to opak toho, kdy jste byl dítě vy a příběh jste postupně objevoval a on vás zavedl, kam chtěl, a určitým způsobem vás rozvíjel. Když už víte, o co jde, tak se v tom pouze utvrzujete, a to k ničemu není.
Pracuje se vám dobře s Denzelem Washingtonem?
Ano, výborně. Samozřejmě dnes jsou hvězdy pro film zárukou, takže to hodně pomohlo tomu byla Presumpce viny nakonec natočena. Byla to nutnost.
www.bbc.co.uk