Kritika

Předtím, než ve spolupráci s Juddem Apatowem natočil komerčně úspěšný Pineapple Express (2008), věnoval se David Gordon Green tvorbě nezávislých komorních snímků, v nichž postupně formoval svůj osobitý styl. Green (1975) se narodil ve státě Arkansas, vyrůstal v Texasu a filmovou režii vystudoval na univerzitě v Severní Karolíně, kde se seznámil s budoucím kameramanem všech svých filmů, Timem Orrem, s nímž od počátku sdílel zálibu pro poetické záběry přírody. Za svůj největší režisérský vzor Green kdysi označil Terrence Malicka (a především jeho film Nebeské dny) ž vliv se v Greenových filmech zřetelně odráží.¹ Během vysokoškolských studií se spřátelil i s hercem Paulem Schneiderem, hlavním protagonistou jeho druhého celovečerního snímku All the Real Girls (2003), pro nějž již v té době společně napsali scénář.

Jakožto z jihu Spojených států pocházející tvůrce bývá Green po boku Roberta Altmana a řady dalších filmových kolegů řazen mezi jižanské režiséry. Označení jižanská gotika si vysloužil již jeho první, kritikou oceňovaný snímek s názvem George Washington (2000) ž ústředním hrdinou je černošský chlapec toužící zachraňovat lidi. Postavy dospívajících chlapců a dívek a prostředí maloměsta se staly neustále se opakujícími principy i v následujících Greenových filmech All the Real Girls a Undertow (2004). Ve všech rovněž zpracovává motiv první lásky, téma partnerských vztahů plných emocionálního vypětí, milostných trojúhelníků, žárlivosti a bolestivých rozchodů. Greenovy postavy mají často sklony k hrubému násilí nebo se stávají jeho oběťmi.

Všechny tyto atributy se ve vykrystalizované formě objevují v režisérově zatím předposledním snímku Sněžní andělé (2007) ž předlohou se stal stejnojmenný román amerického spisovatele Stewarta O'Nana. Na rozdíl od předchozích filmů é byly natáčeny na jihu USA², vznikali Sněžní andělé v Novém Skotsku v Kanadě. Čtvrtý celovečerní snímek Davida Gordona Greena představuje portrét několika partnerských dvojic v různých životních etapách. Zachycuje rodící se první lásku mezi středoškolákem Arthurem (Michael Angarano) a jeho novou spolužačkou Lilou (Olivia Thirlby) a zároveň rozpadající se manželství jeho rodičů. Paralelně s jejich osudy sledujeme neustále se hroutící milostný život Annie (Kate Beckinsale), Arthurovy chůvy z dětství, s kterou nyní pracuje v čínské restauraci. Annie se po komplikovaném rozchodu se svým psychicky labilním manželem Glennem (Sam Rockwell) sama stará o výchovu jejich malé dcerky Tary. Útěchu a lásku hledá v náručí milence, manžela své nejlepší přítelkyně Barb á o jeho nevěře a podlém chování kamarádky nemá ani potuchy.

Na tento složitý spletenec vztahů, odehrávající se během několika týdnů před Vánoci³, nazíráme právě pohledem dospívajícího Arthura. Green jako autor scénáře pozměnil retrospektivní způsob vyprávění O’Nanova románu, v němž dospělý hrdina vzpomíná na okolnosti jedné tragické události á značně ovlivnila a formovala nejen jeho život. Krátká úvodní expozice filmu zachycující hlavního hrdinu uprostřed zkoušky školního sboru dává v náznaku tušit závěrečnou tragédii. V následující scéně uvozené titulkem „před několika týdny“ se vracíme v ději  sledovali příčiny ž k tomuto konci nevyhnutelně směřovaly.

Krátkými záběry zobrazujícími každodenní činnosti obyvatelů Green divákům nejprve představuje všední prostředí anonymního maloměsta a teprve poté je seznamuje s konkrétními postavami a jejich vzájemnými sociálními vazbami. Pomalejší tempo první poloviny filmu následně střídá napjatá a vyhrocenější atmosféra poloviny druhé, během níž dochází k z části předvídatelným momentům, ale i k situacím é hrdiny (a současně i diváky) zasáhnou zcela neočekávaně. Zatímco jeden vztah začíná, druhý se hroutí, protagonisté prožívají chvíle neskonalého štěstí, zároveň se opakovaně ocitají v nesnázích, navzájem se odcizují  se při krizových situacích zase sblížili. Některým snahy začít nový život vyjdou, jiní jsou odsouzeni ke zkáze. Takový je život. Jeho plynutí je znázorněno v závěru, kdy se objevují tytéž záběry všedního dění ve městě.