Fantom
49
listopad-prosinec / 2008
Speciál Friedrich Wilhelm Murnau

Pohledy

Nejlepší filmy 2008

Jako každý rok, i letos se redakce Fantomu rozhodla vybrat desítku nejlepších filmů, uvedených v českých kinech.

Procházka starým Portem

K výročí Manoela de OliveiryPortugalské město Porto spojuje jako pomyslný svorník nezanedbatelnou část Oliveirových filmů, odkazujících k režisérovu rodnému kraji na severu země. / Hana Stuchlíková

Téma

Několik poznámek o Fantomu

Fantom F. W. MurnauaVe stínu nejslavnějších děl Fridricha Wilhelma Murnaua (Upír Nosferatu, Faust, Tartuffe, Poslední štace, Východ slunce či Tabu) se krčí také několik méně známých snímků é si však o to více zasluhují naši pozornost v tomto Speciálu. Z vrcholné fáze německého období Murnauovy tvorby se jedná o film Fantom z roku 1922. / Vít Peřina

Idea pokrytectví – sémantika obrazů

Tartuffe F.W. MurnauaTartuffe, film F.W. Murnaua, stojí sice trochu mimo pohled filmových badatelů i fanoušků, ale svou architektonikou představuje navýsost zajímavý příklad filmového umění na počátku dějin kinematografie. / Michal Kříž

Filozofické dílo očima filmaře

Upozadění filozofických disputací. Snoubení uměleckých druhů v kompaktní celek. Propojení kontrastních rovin, otevírajících nové významové konotace. Faust Friedricha Wilhelma Murnaua. / Andrea Sedláčková

Murnauovy ztracené filmy

Než automobilová nehoda předčasně ukončila život Friedricha Wilhelma Murnaua, stihl tento režisér natočit celkem 21 filmů, z nichž se ale téměř polovina nedochovala. Některé snímky byly později objeveny  například Cesta do noci či Fantom, ale devět Murnauových filmů bylo pravděpodobně nenávratně ztraceno. / Kateřina Vítková

Zpráva o jednom pátrání

Filmová historička a přední odbornice na Murnaua, Janet Bergstromová, se pokusila z dochovaných materiálů rekonstruovat podobu ztraceného filmu Čtyři ďáblové. Výsledky její práce nalezne evropský divák na DVD k filmu Východ slunce, vydaného u britské značky Eureka. / Jan Křipač

Podivný případ Albina Graua

Bizarně znějící jméno i příjmení německého umělce a okultisty Albina Graua  známo zejména v kontextu s dnešním klasikem a dobovou režisérskou star F. W. Murnauem. A to zejména pro to  se jejich osudy spojily během přípravy filmu ý Murnaua proslavil, zapsal do historie a pro který je na něj mezi širším publikem pamatováno. / Rudolf Schimera

Kritika

Vypíšu se z toho!

Paranoid Park Guse Van SantaZ každého silného zážitku (otřesného, či překrásného) je třeba se vymluvit, anebo vypsat. Z hrůzy nad svým činem se „vypisuje“ mladý hrdina Van Santova filmu Paranoid Park, z nadšení nad tímto snímkem dělám totéž já. Očistná psycho sprcha ve zpomaleném garde může počkat. Vlastně nemůže. Musí. / Vít Peřina

Vzpoura před tabulí

Mezi zdmi Laurenta CantetaLetošní vítěz Zlaté palmy záměrně porušuje hranice mezi realitou a fikcí  přiblížil školní prostředí pařížské periferie s jeho aktuálními problémy. Kulturní mix mikrosvěta jedné třídy je obrazem celé dnešní Evropy á prochází rozhodující civilizační proměnou. / Jan Křipač

Šum života

Podzimní zahrady Otara IosselianihoPostavy v Podzimních zahradách vlastně jdou odnikud nikam – nemají žádný jasný cíl, za kterým by se mohly bezhlavě hnát. Nelze než bezvýhradně akceptovat to  život den za dnem přináší že již v dalším okamžiku může být vše zcela jinak. / Hana Stuchlíková

Španělská romance

Vicky Cristina Barcelona Woodyho AllenaKomedie Vicky Cristina Barcelona stojí rozkročmo mezi režisérovým tradičním stylem a chutí v mezích vlastních možností experimentovat a inovovat, přičemž oba dva postoje se příjemně doplňují ž činí výsledek velmi podmanivý. / Lukáš Masner

Andělské vzlety a pády

Sněžní andělé Davida Gordona GreenaVe čtvrtém celovečerním snímku Davida Gordona Greena Sněžní andělé se ve vykrystalizované podobě objevují všechny typické atributy jeho dřívějších filmů. / Jana Bébarová

Český film

Filmový sen a mrazivé procitnutí

Sestra Víta PancířeTopolův román Sestra se dočkal filmové podoby á svou experimentální podobou láká do kin českého diváka na „vyjití z chaosu“. Neptejme se banálně, zda lze román zfilmovat, ale spíše na to ý je Pancířův svět Topolových imaginací? / Michal Kříž

Editorial

Murnau jednou musel přijít na řadu!

Když před pár lety vznikla v mozcích naší redakce myšlenka založit filmový časopis, jednou z nejtěžších věcí bylo vymyslet název, který si naše děťátko ponese. Většina prvních návrhů, které v sobě obsahovaly slova jako „film“, „cinema“ či „cine“, případně notoricky známé technické parametry ikonicky spojované s filmem, byly šmahem zavrhnuty. Vše nakonec rozhodla náhoda, když byl v zoufalství čten dlouhý seznam filmů z jakési videotéky. Seznam příliš obsáhlý a nám, i přes naše mladické nadšení, pomalu docházely síly nutné k soustředění. Energie se plně vyčerpala přesně u písmena „F“. Zrak padl na tehdy ještě neviděný Murnaův film Fantom (v originále samozřejmě Phantom). Nebýt té české transkripce Phantoma, zůstali bychom asi u nějaké mutace na slovo film, např. Filmománie.

Brr! Noční můry minulosti jsou naštěstí již za námi a aktuální číslo tímto skládá, již delší dobu plánovanou, poctu původci našeho názvu Friedrichu Wilhelmu Murnaovi. Paradoxní zůstává fakt, že nálada, s jakou jsme našeho Fantoma vnímali na začátku (bez znalosti Murnauovy předlohy) se nesla hodně v duchu představ fantomatických bytostí v jeho filmech. Netušili jsme, že skutečný Fantom je o snílkovi Lorenzi Lubotovi, který propadne svým vášním a promrhá svěřené peníze s marnivými ženštinami.

Jelikož jsme film samozřejmě již všichni viděli, tak jsme si vědomi nepříjemné osudovosti, kterou na nás Lubotova slabost charakteru vrhá. Nicméně doufáme, že Fantom, čtenářem vložené naděje, nepromrhá jako snílek Lorenz, ale že jej naopak příjemně potěší, poučí a ušetří mu nejeden krejcar za tištěná periodika.

Rudolf Schimera