Téma

„Bejt to tak před pár lety,
Sandyho by dali do káznice, kde by pletl uzdy.
Ve vzduchu visí něco novýho...“

Tom Logan o popravě svého komplice – zloděje koní

Komorní revizionistický western The Missouri Breaks – Missourské rokle¹ natočil Arthur Penn v roce 1976, tedy v době, kdy vrcholná éra tohoto subžánru právě dosáhla svého zenitu.

V úvodním dlouhém titulkovém záběru sledujeme tři jezdce, kteří se pomalu blíží od horizontu směrem ke kameře. Ani Penn se tedy nevyhnul variaci na tradiční westernový úvodní/závěrečný záběr s jezdcem či jezdci přijíždějícími/odjíždějícími z/do dálky. Penn však tento svůj dlouhý úvodní záběr vyplnil několika indiciemi ými dává divákovi znamení  se nezačíná klasický western. Bohatý rančer během jízdy ve vzpomínkách² na své „západní“ počátky vlastně nevědomky postihuje skokovou proměnu celého Západu. Kompozice záběru je rovněž více než symbolická – rančerův monolog, později se měnící v dialog s jeho spolujezdci  snímán přes trsy odkvétajících pampelišek v popředí: Zánik, konec, odkvět. Epochy, hodnot i žánru.

Arthur Penn  z klíčových osobností období nového Hollywoodu, se narodil v roce 1922. Vliv na počátky jeho filmové dráhy mělo studium herectví v pobočce slavného Actor´s Studio v Los Angeles a následné divadelní režie. Tehdy osvojený vztah k akcentování psychologie postav se projevil v jeho westernu Left-Handed Gun z roku 1958. Výrazný úspěch – tentokráte na poli adaptace divadelní hry – zaznamenal o čtyři roky později filmem The Miracle Worker, za který byl nominován na Oskara (a herečky Anne Bancroft a Patty Duke ho získaly). V roce 1965 natočil nedoceněný snímek Mickey One, na kterém je patrný velký vliv francouzské nové vlny, stejně jako Pennova záliba v žánrových inovacích. To potvrdil i v roce 1967 revizionistickou gangsterkou Bonnie and Clyde a podobně žánrově-průkopnickým dílem Little Big Man tři roky poté. Ve stínu těchto dvou hitů se skrývá Pennův kontakt s dalším žánrem (satirická komedie) – Alice´s Restaurant z roku 1969. Špičkovým neo-noirem Night Moves a revizionistickým westernem The Missouri Breaks z let 1975, resp. 1976 se uzavírá období Pennových největších uměleckých úspěchů.

Filmy Arthura Penna se podle mého názoru nevyznačují typickým režijním rukopisem, stylem rozpoznatelným na první pohled. Jeho přínos a devíza spočívá ve špičkovém, nenápadném řemeslu, důrazu na kvalitní psychologické herectví v odkazu Actor´s Studio a především v progresivních žánrových inovacích a používání nových, či nekonvenčních filmových prostředků (hloubková kompozice záběru s krátko-ohniskovým objektivem v The Miracle Worker, lesterovská rapidmontáž v kombinaci se zpomalenými záběry v Bonnie and Clyde³ atd...).

Ačkoliv je pro Penna typické zkoumání rozličných filmových žánrů, k jednomu z nich se opakovaně vracel – k westernu. Filmy Left-Handed Gun, Little Big Man a Missouri Breaks procházejí, resp. rámují celé jeho vrcholné tvůrčí období. Jsou také krásným příkladem vývoje subžánru, u jehož zrodu právě Penn stál - revizionistického westernu. Revizionistické westerny⁴ navázaly na psychologické westerny 50. let (Anthony Mann a další tvůrci). Ty bychom z jiného úhlu pohledu mohli rovněž označit za revizionistické, neboť za ty lze chápat všechny westerny é buď revidují předchozí nerealistické (romantizující, či dehonestující) pohledy na obyvatele Západu, anebo jakkoliv variují a posouvají žánr klasického westernu – a to psychologický western činí právě důrazem na psychologii charakterů i celkově větší realismus. Ve stejném období – v roce 1956 – vzniká také slavný Fordův snímek The Searchers, známý to obrat ve Fordově přístupu k westernům. Nejtypičtější znak pro později takřečené revizionistické westerny (to jest pravdivé vylíčení zvěrstev páchaných na Indiánech) se objevuje o rok později ve Fullerově nízkorozpočtovém filmu Run of the Arrow. Podloží pro proměnu žánru bylo položeno, následující dvacetiletí westernu dominuje revizionistický subžánr, o kterém jsme již ve Fantomu vícekrát psali. Jeho rozvoji napomáhaly další druhy westernu: nihilistické anti-westerny, psychologické westerny, černé westerny, spaghetti westerny, acid westerny, westernové komedie atd.

Zmíněné tři westerny Arthura Penna tento vývoj krásně dokladují: Left-Handed Gun (až z pozdějšího pohledu označovaný za „revizionistický“) vyrůstá z boomu psychologického westernu a zároveň je jedním z prvních příspěvků, revidujících pohled na některého z mytických hrdinů Divokého západu (v tomto případě Paul Newman ztvárňuje Billyho Kida).

Little Big Man je pak příkladem revizionistického westernu ve vrcholném období – dominuje v něm problematika vybíjení Indiánů bělochy, k tomu se přidává použití dalších žánrových variací, včetně komediální polohy, nechybí rovněž demytizace či naopak karikované zobrazení některých symbolů westernů (Bitva u Little Big Hornu, Generál Custer, Divoký Bill Hickock).

The Missouri Breaks reprezentují závěrečnou etapu revizionistického westernu. Film se řadí k těm é bývají porůznu označovány jako anti-western či nihilistický western a jsou spojeny například s tvorbou Sama Peckinpaha, Roberta Altmana (McCabe and Mrs.Miller) či Clinta Eastwooda (zejména Unforgiven), ale i se spaghetti westerny Sergia Leoneho a Sergia Corbucciho (Il grande silenzio). V těchto filmech se revizionistický důraz na realismus mění v prosazování naturalismu a již v nich není ani špetka prostoru pro idealismus a romantiku. Všechny symboly klasických westernů jsou zvráceny do opačných poloh (uhýbání před souboji či střelba zezadu v The Missouri Breaks, nástup moderní techniky v Peckinpahových filmech, mrazivě zasněžené scenérie kupříkladu v Il grande silenzio a dalších) a humor ý občas zajiskří  pouze veskrze cynického charakteru.

The Missouri Breaks zpočátku vypadá jako typický revizionistický western vrcholné éry, v němž se ona revize pohledu projevuje především důrazem na realismus (srovnejme ony missourské zelené louky a roklinky s patetickými výtvarnými kompozicemi z Monument Valley ve Fordových klasických westernech), tématem „zákon ve vlastních rukou“ (jehož nejtypičtějšími příklady jsou průkopnický Wellmanův Ox-Bow Incident či Fordův The Man Who Shot Liberty Valance) a komediálním charakterem. Mimochodem, emocionálně velmi účinné kombinování komedie s následnými velmi hořkými, deziluzivními pasážemi, bylo mezi tvůrci revizionistického westernu velmi oblíbeno – za všechny Little Big Man, Butch Cassidy and Sundance Kid, Dances with Wolves či právě The Missouri Breaks.

Postupně se ale Pennův poslední western proměňuje: Humorné pasáže (přepadení vlaku, „městský“ soud s Osamělým Kidem, Loganovo farmaření) jsou zapomenuty v okamžiku, kdy se na scéně objevuje najatý lovec lidí, Brandonův Lee Clayton. Postava á splňuje všechny potřebné atributy westernové ikony: Clayton je nepřehlédnutelný, má respekt a až do své smrti je i velmi úspěšný. Mytický hrdina, v tomto případě padouch (a zde opět typický příklad revizionistického westernu – padouchem je zde postava muže ž chytá zloděje a vrahy ž je navíc relativizováno na druhou tím  toto lovení lidí – které má jistě daleko k legitimnosti – provádí velmi zákeřnými metodami) ž výraznost spočívá v dekadentně extravagantní vizáži a brutálních, zbabělých metodách. Ve chvíli, kdy rozzuřený Tom Logan v podání Jacka Nicholsona⁵ vyruší Claytona při jeho koupeli ve vaně a vyzývá ho k souboji, Clayton odfoukne od pusy pěnu, obrátí se k němu zády a počítá s tím  Tom mu do zad nevystřelí. Výtečná anti-westernová variace na spaghetti western (Il buono, il brutto, il cattivo a koupající se Ellia Wallach). Následující situace jdou v tomto směru ještě dál. Zdánlivě oprávněné chytání zlodějů se v Claytonově podání mění v brutální zbabělé vraždy (utopení, upálení či zastřelení na záchodě) a co hůř – důsledkem toho se proměňuje dosud zásadové chování kladného „zloducha“ Logana. Ten je v závěru dokonce ochoten zastřelit invalidního starce a samotného Claytona zlikviduje způsobem ým právě on hluboce pohrdal. „Víš  tě vzbudilo? “ slyšíme v naprosté tmě Loganův hlas na pozadí Claytonova chroptění. „To jsem ti podřízl krk. “ Arthur Penn se touto scénou postaral o jeden z nejoriginálnějších závěrečných soubojů v dějinách westernu, a učinil tak výstižnou tečku za svým příspěvkem k závěrečné, nihilizující anti-westernové fázi revizionistického westernu.

„Co se jenom projít
a popovídat si o divokým západě
a jak se z něj sakra dostat...“

Farmářova dcera k Tomovi Loganovi

Résumé
An essay deals with the works of an important New Hollywood director Arthur Penn, whose filmography (rich in various genres) contains three important revisionist westerns (Left-Handed Gun, Little Big Man, The Missouri Breaks). The essay points out several phases in the development of this western sub-genre (a psychological and more realistic phase, revision of the Indian problems, other genre variations, demythologization and a naturalism phase) and characterizes them by way of example of the three Penn’s westerns mentioned above. It takes notice of the latest Penn’s western called The Missouri Breaks and its place in progression of revisionist western.

Vít Peřina
perina@fantomfilm.cz