Résumé
FANTOMfilm No. 44 (March 08)
In Focus: Revival of Western
Jesse James as a Construct of Myth - Arthur Penn's The Missouri Breaks - A New American Western of Tom Gries - Politically Engaged Western of Ralph Nelson
Téma
Jesse James jako konstrukce mýtu
Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem Andrew DominikaKlasický filmový western čerpá nejen z obrovské popularity literárních sešitů o dobrodružství na Divokém západě, a je tak do značné míry závislý na jistých prefabrikovaných motivech, postupech a žánrových klišé é sám dále upevňuje, popř. velmi pozvolna reviduje, ale je taktéž nutně úzce svázán s americkou kulturou jako takovou. V první polovině dvacátého století se stává zdrojem jisté mytologické paměti ž je založena na strukturním a motivickém opakování bez zřetelnějších posunů. A právě tento fakt se stává jedním z výchozích bodů tohoto filmu.
Návraty
3:10 Vlak do Yumy Jamese MangoldaPříběh farmáře, válečného veterána ého zoufalé úsilí o splacení dluhů a záchranu rodiny postaví proti všude hledanému psanci Benu Wadeovi, poskytuje Mangoldovi dostatečný potenciál k připomenutí tradičních westernových schémat. Hlavní nosná dějová linie filmu krystalizuje poměrně záhy a vyvěrá především ze střetu dvou silných, charismatických osobností, farmáře a pistolníka, každé zpočátku pevně ukotvené na své vlastní straně společenského řádu a zákona.
Westerny Budda Boettichera
(letmé zápisky ze sledování „Ranown“ B série)V druhé polovině 50. let natočil Budd Boetticher v nízkorozpočtové produkci šestici westernů, propojených tematicky, narativně i stylem ve volný cyklus ým předznamenal pozdější vývoj v tomto žánru. Na výslednou podobu filmů měli velkých vliv jeho blízcí spolupracovníci – scenárista Burt Kennedy a herec-producent Randolph Scott.
Ve vzduchu visí něco novýho.
The Missouri Breaks Arthura Penna v kontextu revizionistického westernuKomorní revizionistický western The Missouri Breaks – Missourské rokle natočil Arthur Penn v roce 1976, tedy v době, kdy vrcholná éra tohoto subžánru právě dosáhla svého zenitu.
Nový americký western z pohledu Toma Griese
Počátkem 60. let prochází western, považovaný za jeden z ryze národních amerických žánrů, důslednou transformací tematických aspektů, žánrových konvencí i filmového stylu. Na reformě jeho tradiční ideologie a rétoriky se podílí řada filmařů rekrutujících se z televizní oblasti. Mezi nimi zastává pevné postavení Tom Gries.
Politický a angažovaný western v pojetí Ralpha Nelsona
Mezi režiséry nového hollywoodského westernu se objevují dva typy filmařů: jedni opravují zidealizovaný obraz americké historie, druzí pod vlivem italského spaghetti-westernu i japonských samurajských produkcí inovují žánr o nová témata, prvky i filmový styl. Ralph Nelson se řadí do obou kategorií, ale jeho hlavní zájem směřuje k reformě některých problémů a otázek týkajících se dějin amerického Západu.
Masem ku zdraví
Dravci Antonie BirdJasnou odpovědí na otázku -li film Dravci western lakonické: nikoliv. Přesto tento skoro již dekádu starý snímek nabízí zajímavou paralelu ke světu westernů.
Méně známý western
Fantomfilm choiceDějiny westernu se ubírají mnohem klikatějšími cestami, než vyjadřují všemožné populární příručky nebo tradiční ankety filmových novinářů, opakující tituly The Great Train Robbery, Stagecoach, Ox-Bow Incident, The Searchers, High Noon, Rio Bravo, The Magnificent Seven, The Wild Bunch, Unforgiven… Pokusili jsme se proto „vytyčit“ vlastní mapu, na kterou jsme umístili westerny důležité, leč někdy nedostatečně zhodnocené.
Editorial
Clint Eastwood tvrdí, že jedinými původními americkými uměleckými formami jsou jazz a western – vše ostatní je odvozené z evropské tradice. Sám se jimi nechal ve své tvorbě několikrát inspirovat a jeho Nesmiřitelní jsou některými považováni za poslední velký western, jehož tematické komplexnosti a tvarové sevřenosti se nepodařilo jinému filmu od té doby dosáhnout. Objevovaly se dokonce úvahy o smrti tohoto žánru – avšak v současnosti přece jen některé snímky dokazují opak. Western – jako každá jiná svébytná forma umění – je svým způsobem nevyčerpatelný.
Proto jsme se ve Fantomu rozhodli, věnovat březnové číslo tomuto tématu, které nazýváme „obnovováním westernu“. Zajímá nás, jak se žánr, který zklasičtěl již v němé éře, proměňoval a vyvíjel různými směry. Jeho dějiny nechápeme staticky a nedělíme je na jednotlivá údobí, která na sebe reagují (klasická perioda versus revizionistická fáze versus postmoderna), ale domníváme se, že napětí mezi kánonem a jeho variací prochází všemi časovými celky napříč. Takto vedle sebe koexistují Přepadení a Psanec, Shane a Johnny Guitar, Rio Bravo a Forty Guns či (reverzně) Bledý jezdec a Mrtvý muž. A tutéž nejednoznačnost lze vysledovat také u oné dvojice filmů, které dnes western oživují a jejichž recenze přinášíme – 3:10 Vlak do Yumy a Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem. Další články se zabývají tvorbou režisérů působících ve své době spíše na okraji zájmu, což jim dodalo potřebnou svobodu pro neotřelá řešení (Budd Boetticher, Tom Gries). Text o The Missouri Breaks chce upozornit na film, který vyloženě propadl a zůstal odepisovaným, ačkoli – při zpětném pohledu – patří k tomu nejzajímavějšímu, co vzniklo po Divoké bandě. Dravci Antonie Birdové je zase příkladem toho, jak může být i v současnosti western obohacován o kontakt s jiným žánrem. V závěrečném „seznamu“ pak nabízíme jakýsi westernový „spodní proud“ – filmy, které hýbaly žánrem bez ohledu na přízeň davu a kritiky. Doufáme, že tím navnadíme čtenáře k dalšímu probírání se zasutými oblastmi filmové historie.
