O adaptaci románu
Ethan Coen: Producent Scott Rudin nám poslal román ještě před jeho vydáním a zeptal se, zda máme zájem o jeho zfilmování. Samozřejmě že jsme do toho šli že známe i ostatní McCarthyovy knihy a oba ho velmi obdivujeme. Bohužel jeho předešlá díla nebyla vhodná k zfilmování, tedy kromě knihy Tahle země není pro starý.
Joel Coen: Ethan říkal nebude tak složité knihu zfilmovat, ale je na to potřeba dvou lidí – já jsem držel otevřenou knihu, zatímco on zapisoval text přímo do počítače. Nepřeháním když řeknu v některých případech jsme opsali dialogy přímo z knihy. Je to spíše proces stříhání, zhušťování a nalezení řešení specifického problému ve smyslu se potýkat s něčím je spíše literární než filmové, a rozhodnout se, zda to ve filmu použít, či ne. Takže jsme řešili více tuty problémy než abychom vymýšleli zápletku a postavy jako v případě našich vlastních scénářů. Postavy jsou obvykle tím hlavním prvkem, ale zde již byly dané.
Indie London
Ethan Coen o hudbě a zvuku
Ve filmu není moc hudby, takže je velmi minimalistická, podprahová a rozptýlená. Byly použity bicí ze syntetizátoru é svým charakterem splývají s použitými zvukovými efekty. Ke konci filmu zazní více hudby. Do té doby ani jeden tón ž se nám líbilo. Dívat se na film zcela bez hudby. Stačily efekty v pozadí a zvukové efekty. Hudba zde slouží jen pro dokreslení nálady.
Joel Coen o dialozích
V prvních dvaceti minutách je velmi málo dialogů. V knize je mnoho dialogů že ta funguje jinak. Kapitoly, ve kterých sledujeme šerifovy myšlenky vyprávěné v první osobě, se prostřídavají s vlastním příběhem románu. Je pravda jak přibývaly různé verze scénáře, čím dál více jsme dialogy omezovali. Cítili jsme čím méně budou postavy mluvit, tím lépe.
Joel Coen o násilí v románu a ve filmu
Otázka násilí byla první věc, o které jsme se Scottu Rudinovi zmínili hned po té jsme knížku přečetli. Téměř všechny McCarthyho knihy jsou plné násilí. Jinak řečeno násilí je důležitým a charakteristickým znakem v mnoha jeho knihách. Přišlo nám zcela zavádějící pokoušet se o zjemnění nebo vyloučení násilí z filmové adaptace. Scotta jsme hned obeznámili s tím hodláme natočit velmi násilný film. Samozřejmě jsme museli najít vhodný způsob pro filmové vyjádření ž nám nedělalo velký problém. Prvek násilí byl jen jedním z mnoha režisérských starostí, ale pro adaptaci stejně důležitý jako pro knihu.
The Deadbolt
O prostředí
Ethan Coen: Prostředí, kde se příběh odehrává, byl jedním z důvodů, proč jsme chtěli natočit tento film. Náš první film Zbytečná krutost se odehrával v Texasu, v Austinu. Tehdy jsme procestovali i západní Texas a zalíbilo se nám tam ještě předtím, než jsme četli knihu. Prostředí je nedílnou součástí příběhu a je mnohem důležitější než cokoliv jiného. Jedná se o překrásnou krajinu ve smyslu spíše ponurém než malebném. Příběh je o tom těžce se tam žije, o konfrontaci člověka s drsným protředím.
Joel Coen: Je to místo plné násilí a nehostinnosti. Tak jako ve všech McCarthyho knihách, prostředí je jednou z postav a nelze jej oddělit od příběhu.
Emanuel Levy
O spolupráci s kameramenem Rogerem Deakinsem
Ethan Coen: Jestli jsme dělali storyboardy? Ano, dělali. S Rogerem jsme předtím spolupracovali již na sedmi filmech. V případech je zaneprázdněný, uděláme několik storyboardů sami a pak je popřípadě s ním a návrhářem storybordů překreslíme. Takhle jsme postupovali i u filmu Tahle země není pro starý. Nejprve diskutujeme má film vypadat, a pak na to úplně při natáčení zapomeneme. Všechno je jinak, než jsme naplánovali, a jedeme den za dnem, záběr za záběrem. Tak asi pracuje většina filmařů.
O příštím filmu
Joel Coen: Další film budeme natáčet v dubnu v Minnesotě. Jmenuje se A Serious Man o židovské komunitě ze Středozápadu a odehrává se v roce 1967.
Collider
Přeložila Jaroslava Hynštová