Jako každý rok, i letos se redakce Fantomu rozhodla vybrat desítku nejlepších filmů, uvedených v českých kinech.
K výročí Manoela de OliveiryPortugalské město Porto spojuje jako pomyslný svorník nezanedbatelnou část Oliveirových filmů, odkazujících k režisérovu rodnému kraji na severu země.
Fantom F. W. MurnauaVe stínu nejslavnějších děl Fridricha Wilhelma Murnaua (Upír Nosferatu, Faust, Tartuffe, Poslední štace, Východ slunce či Tabu) se krčí také několik méně známých snímků é si však o to více zasluhují naši pozornost v tomto Speciálu. Z vrcholné fáze německého období Murnauovy tvorby se jedná o film Fantom z roku 1922.
Tartuffe F.W. MurnauaTartuffe, film F.W. Murnaua, stojí sice trochu mimo pohled filmových badatelů i fanoušků, ale svou architektonikou představuje navýsost zajímavý příklad filmového umění na počátku dějin kinematografie.
Upozadění filozofických disputací. Snoubení uměleckých druhů v kompaktní celek. Propojení kontrastních rovin, otevírajících nové významové konotace. Faust Friedricha Wilhelma Murnaua.
Než automobilová nehoda předčasně ukončila život Friedricha Wilhelma Murnaua, stihl tento režisér natočit celkem 21 filmů, z nichž se ale téměř polovina nedochovala. Některé snímky byly později objeveny například Cesta do noci či Fantom, ale devět Murnauových filmů bylo pravděpodobně nenávratně ztraceno.
Filmová historička a přední odbornice na Murnaua, Janet Bergstromová, se pokusila z dochovaných materiálů rekonstruovat podobu ztraceného filmu Čtyři ďáblové. Výsledky její práce nalezne evropský divák na DVD k filmu Východ slunce, vydaného u britské značky Eureka.
Bizarně znějící jméno i příjmení německého umělce a okultisty Albina Graua známo zejména v kontextu s dnešním klasikem a dobovou režisérskou star F. W. Murnauem. A to zejména pro to se jejich osudy spojily během přípravy filmu ý Murnaua proslavil, zapsal do historie a pro který je na něj mezi širším publikem pamatováno.
Paranoid Park Guse Van SantaZ každého silného zážitku (otřesného, či překrásného) je třeba se vymluvit, anebo vypsat. Z hrůzy nad svým činem se „vypisuje“ mladý hrdina Van Santova filmu Paranoid Park, z nadšení nad tímto snímkem dělám totéž já. Očistná psycho sprcha ve zpomaleném garde může počkat. Vlastně nemůže. Musí.
Mezi zdmi Laurenta CantetaLetošní vítěz Zlaté palmy záměrně porušuje hranice mezi realitou a fikcí přiblížil školní prostředí pařížské periferie s jeho aktuálními problémy. Kulturní mix mikrosvěta jedné třídy je obrazem celé dnešní Evropy á prochází rozhodující civilizační proměnou.
Podzimní zahrady Otara IosselianihoPostavy v Podzimních zahradách vlastně jdou odnikud nikam – nemají žádný jasný cíl, za kterým by se mohly bezhlavě hnát. Nelze než bezvýhradně akceptovat to život den za dnem přináší že již v dalším okamžiku může být vše zcela jinak.
Vicky Cristina Barcelona Woodyho AllenaKomedie Vicky Cristina Barcelona stojí rozkročmo mezi režisérovým tradičním stylem a chutí v mezích vlastních možností experimentovat a inovovat, přičemž oba dva postoje se příjemně doplňují ž činí výsledek velmi podmanivý.
Sněžní andělé Davida Gordona GreenaVe čtvrtém celovečerním snímku Davida Gordona Greena Sněžní andělé se ve vykrystalizované podobě objevují všechny typické atributy jeho dřívějších filmů.
Sestra Víta PancířeTopolův román Sestra se dočkal filmové podoby á svou experimentální podobou láká do kin českého diváka na „vyjití z chaosu“. Neptejme se banálně, zda lze román zfilmovat, ale spíše na to ý je Pancířův svět Topolových imaginací?
Murnau jednou musel přijít na řadu!
Když před pár lety vznikla v mozcích naší redakce myšlenka založit filmový časopis, jednou z nejtěžších věcí bylo vymyslet název, který si naše děťátko ponese. Většina prvních návrhů, které v sobě obsahovaly slova jako „film“, „cinema“ či „cine“, případně notoricky známé technické parametry ikonicky spojované s filmem, byly šmahem zavrhnuty. Vše nakonec rozhodla náhoda, když byl v zoufalství čten dlouhý seznam filmů z jakési videotéky. Seznam příliš obsáhlý a nám, i přes naše mladické nadšení, pomalu docházely síly nutné k soustředění. Energie se plně vyčerpala přesně u písmena „F“. Zrak padl na tehdy ještě neviděný Murnaův film Fantom (v originále samozřejmě Phantom). Nebýt té české transkripce Phantoma, zůstali bychom asi u nějaké mutace na slovo film, např. Filmománie.
Brr! Noční můry minulosti jsou naštěstí již za námi a aktuální číslo tímto skládá, již delší dobu plánovanou, poctu původci našeho názvu Friedrichu Wilhelmu Murnaovi. Paradoxní zůstává fakt, že nálada, s jakou jsme našeho Fantoma vnímali na začátku (bez znalosti Murnauovy předlohy) se nesla hodně v duchu představ fantomatických bytostí v jeho filmech. Netušili jsme, že skutečný Fantom je o snílkovi Lorenzi Lubotovi, který propadne svým vášním a promrhá svěřené peníze s marnivými ženštinami.
Jelikož jsme film samozřejmě již všichni viděli, tak jsme si vědomi nepříjemné osudovosti, kterou na nás Lubotova slabost charakteru vrhá. Nicméně doufáme, že Fantom, čtenářem vložené naděje, nepromrhá jako snílek Lorenz, ale že jej naopak příjemně potěší, poučí a ušetří mu nejeden krejcar za tištěná periodika.