Fantom
7
květen / 2004
Tarantinovi bozi

Téma

Chambara

alebo keď katana sviští vzduchomTak, ako je pre západný filmový svet a hlavne pre Ameriku z historického exkurzu najobľúbenejším žánrom western, tak sa v Japonsku dlhú dobu najväčšej obľube tešili filmy so samurajskou tematikou. / Adrián Žiška

Soubojové scény ve filmech Sergia Leoneho

Hlavní třída městečka. Oblaka písčitého prachu se zvedají pod kopyty projíždějících dostavníků či koňů honáků dobytka. Nalevo saloon a hotel, napravo banka a holičství. Náhle se prostranství vylidní. Z opačných stran ulice se k sobě pomalu přibližují dva muži... / Vít Peřina

Lucio Fulci – makabrózní anatom smrti

Portrét umělce deprimovaného vlastními filmyFulci dokázal plnohodnotně zobrazit a podřídit násilí a brutalitu filmovému obrazu, svému osobitému a jedinečnému snovému světu. Bizarně morbidní pohádkový svět této osobnosti neztratil svou temnou a chladnou pastelovou mlhu ani po uplynutí řady let od jeho stvoření. / Jan Švábenický

Střepy ze Suzukiho

Seidžun Suzuki. Tajná zbraň japonského filmu. Ačkoli má zásadní vliv na filmaře asijské (Kitano, Wong, Woo) stejně jako americké (Jarmusch, Tarantino), zůstává nepoznán. Co nám zbývá, jsou fragmenty, tu a tam roztroušené po kusých retrospektivách (když už se nějaká koná  vždy pro velké množství jeho filmů neúplná) a občasných vydání na DVD nosičích. / Jan Křipač

Interview

Seidžun Suzuki

Zajímal by mě váš přístup ke castingu. Jak si vybíráte své hlavní herce a zvláště pak herečky v Pistol Opera? Na prvním místě musí být krásné. A protože se jedná o akční film, musí být schopny zvládnout stejně dobře akční sekvence. Jindy ke mně zase promluvily oči té malé dívenky ž byl důvod, proč jsem si ji vybral.

Texty

Jacques Tourneur a lewtonovská škola hororu

Při příležitosti Večeru Fantomu ý proběhl 11.května v pražském kině Ponrepo přináší i Fantom informativní článek o u nás poměrně neznámém pilíři světové kinematografie. Tento článek by měl započít volný seriál ý bude pokračovat opět při další projekci a chtěl by seznamovat zejména se starými hollywoodskými filmy a tvůrci. / Rudolf Schimera

Kubrickova Odysea

Kapitola 2: NORMY ( dokončení )Vysvětlení pro jeho dvojznačnou pozici tváří v tvář kritice a filmařům se skrývá v samé podstatě jeho tvorby. Zneklidňuje jak stylisticky, tak tématicky, odmítá cokoliv  se od něj očekává, ale zároveň občas zabrousí do oblasti tradičních filmových žánrů (válečný film, sci-fi, horor), ustavičně experimentuje a přitom je stále připraven hrát komerční hru, upřednostňuje podívanou a fantazii před moralistním rozjímáním a filozofováním. / Michel Ciment

Kritika

Buďme dospělí!

Kill Bill Vol. 2 Quentina TarantinaTarantino byl a zůstává přestárlým puberťákem ý se nesnaží už jenom bavit, ale i moralizovat. Hra na dospěláka ý nechce už jenom přinášet zábavu, ale i učit a vést, tentokrát nevyšla. Snad příště. / Rudolf Schimera

Pašije podle Gibsona

Umučení Krista Mela GibsonaPostupně převládl názor  Melu Gibsonovi se podařilo na plátno věrohodně převést text evangelií. Na tomto místě je třeba jasně říct: film nemá s realitou nic společného. Jedná se o subjektivní, vysoce stylizovanou uměleckou vizi režiséra. Gibsonův film je výkladem evangelií á sama o sobě oscilují mezi výkladem a faktickým záznamem reality. / Jan Křipač

Volba zbraní

Cokoliv Woodyho AllenaFilmy Woodyho Allena jsou pořád stejné a pokaždé jiné. Věren tradici starých mistrů grotesky, chrlí ročně jeden film za druhým é dohromady stvrzují obraz klauna, a zároveň ho vnitřně rozrůzňují. / Jan Křipač