Fantom
6
duben / 2004
Lars von Trier

Téma

Praktik filmové řeči par excellence

několik odstavců o vztahu formy a obsahuCílem tohoto textu je poukázat na Larsovu filmařskou všestrannost, na jeho schopnost dělat filmy nejrůznějšími technickými postupy, pracovat se štábem a příběhem zcela protichůdnými způsoby. Jeho tvorba jako celek je však velmi konsistentní a v kladném slova smyslu homogenní. / Daniel Turnovský

Pokus o film

aneb velký filmový podvodPoslední Trierovo dílo odmítám nazývat filmem, nebudu tedy tento výtvor v následujícím textu ani za film označovat. Trier s drzostí sobě vlastní přichází se záznamem divadelního představení, s originálním příběhem a rozuzlením, výbornými herci a  už to u něj bývá zvykem, alzheimerovskou kamerou. / Rudolf Schimera

Medea

Medea (1988) se v několika ohledech vymyká běžným postupům v tvorbě Larse von Triera. Byla vytvořena na zakázku pro dánskou televizi. Je jediným filmem, na jehož scénáři Trier nespolupracoval, neboť se jedná o nerealizovaný scénář Carla Theodora Dreyera a Prebena Thompsona podle klasické Euripidovy tragédie. / Naděžda Lichtenbergová

Království I.

Lars von Trier moc dobře ví  funguje  zabírá a jak na nás… Ví to a právem se tím po každém skončeném dílu Království během titulků osobně chlubí. A my s ním i přesto půjdeme do Královstí znovu, ať v dobrém, nebo zlém. / Vít Peřina

Interview

Lars von Trier o Dogville

Nejvíce reakční pohled na umění je vyjádřen v otázce: „Co je to umění?“ po níž následuje stanovisko: „Toto uměním není!“ Je důležité se nepodřídit takovým otázkám  je a co není filmové že jsme se dostali do bodu, kde všechno je možné.

Alexander Sokurov o Ruské arše

Asi před patnácti lety jsem hodně myslel na film ý by byl tvořen jen jedním záběrem. Ale tenkrát technické podmínky neumožňovaly dosáhnout potřebné kvality. Tuto šanci mi dala až digitální kamera. Ale pořád je kontinuální záběr pouhé médium - nikoli cíl nebo umělecký úkol.

Texty

Filosofie zla 2

aneb anatomie moderního hororuZlo se vrací v plné síle. To  bylo dříve svazováno cenzurou, a to  později propuklo v explozi a v naprostou destrukci jakýchkoliv tabu lidské společnosti, mělo svou přelomovou dobu. Dobu, kdy vše mělo ještě starou klasickou formu, ale vnitřek již začínal zahnívat. / Rudolf Schimera

Ideální film nepotřebuje titulky

Doufám  můj příští film bude bez jakýchkoli titulků. Poslední štace měla pouze jeden. Jedním ze způsobů vynechání titulků je ukázat dvě protichůdné myšlenky paralelně. Symbolismus může titulky odstranit. Mám rád skutečnost věcí, ale ne bez fantazie; obojí musí do sebe zapadat. / Friedrich Wilhelm Murnau

Kubrickova Odysea

Kapitola 2: NORMY ( 2.část)Jelikož Kubrick vnímal pouze ty, kdo nějakým způsobem mohli přispět jeho filmu – jeho primárnímu zájmu, byl tak ušetřen stále vzrůstajícímu „světoběžnictví“, k němuž (opakujíce stále ty samé komentáře) byli nuceni Kubrickovi méně šťastní kolegové jen proto  mohli realizovat své filmy (jak ti mu museli závidět!)... / Michel Ciment

Kritika

Vědomí kamery

Ruská archa Alexandra SokurovaOd tohoto okamžiku už nebude kinematografie jako dřív. Mezní krok Alexandra Sokurova splnil velký sen celé jedné fronty filmařů a teoretiků, když osvobodil filmový obraz z područí střihu. Vděčí za to přitom ničemu jinému než prosté okolnosti: technickému vývoji. / Jan Křipač

Návrat akademismu

Cold Mountain Anthony Minghelly a Krajina střelců Kevina CostneraPlíživý akademismus tak v sobě odhaluje mnohem víc než by se na první pohled mohlo zdát. Upozorňuje totiž na neodbytný fakt: kinematografie dospěla. Po sto letech neustálého progresu se nachází v momentě obnovování toho  zde už bylo. Nejde o nic jiného, než že Minghella oživuje Griffithe a Costner Forda. Stejný příběh, stejná pravidla, stejný postup. / Jan Křipač

DVD/VHS

Pulp Fiction

Quentina TarantinaU příležitosti 10.výročí od premiéry kultovního filmu se tentokrát podíváme ý vztah má k formátu DVD Quentin Tarantino a nakolik pestrá bonusová výbava doprovází jeho historky z podsvětí. / David Kresta

Kaleidoskop života

Muž s kinoaparátom Dzigy VertovaJedny z najväčších kinematografických pokladov môžeme nájsť v politicky i spoločensky kontroverznom Rusku. Celá plejáda svetoznámych mien (S. Ejzenštejn, V. Pudovkin, Dziga Vertov, A. Dovženko, L. Trauberg, G.Kozincev a iní), tvorila sugestívne diela, kde neustále rozvíjané a zdokonaľované technické postupy boli len prostriedkom na dosiahnutie vysoko estetického celku. / Gabriela Hlavová