Editorial

Když jsem nedávno projížděl seznam všech filmových festivalů na světě, přišlo mi na mysl, že vzhledem k jejich počtu musí být drtivá většina lidské populace tvořena nadšenými filmovými fanoušky. Pochopitelně jde o festivaly různého druhu a filmy, které se na nich objevují, jsou řazeny na základě často velmi různých kritérií (od tradičních přes výchovné až k těm nejbizardnějším). Drtivá většina filmových festivalů, pyšnících se atributem těch „nejlepších“ či „nejoblíbenějších“, se snaží kombinovat hned několik strategií, jak získat ono pověstné a dnes již poněkud zastaralé označení „A“. Podobně jako v populární hudbě i v tomto prostředí existují pověstné žebříčky popularity, popř. kvality, a divák tak může s nadšením nebo nelibostí sledovat, jak jeho oblíbený festival stoupá nebo klesá krajinou festivalových úspěchů. Většina filmové festivalové produkce ve světě si nenajde k běžnému českému divákovi cestu, přesto lze slyšet, že Filmový festival v Karlových Varech mu přináší to nejlepší ze světové filmové produkce. Nejnovější Fantom poodhaluje část programové náplně největšího českého filmového festivalu pro ty, kteří Karlovy Vary na začátku července nenavštívili, a snaží se upozornit na zajímavé filmy ty z vás, kteří do Varů nakonec přijeli. A ostatním, které film nezajímá nebo ho dokonce považují za zcela zbytečný, vzkazujeme: „Shit happens, right?“