Fantom
35
duben / 2007
Clint Eastwood

Aktuality

Cannes, Academia Film Olomouc, Finále Plzeň, Anifest, Zlínfest

Pohledy

Tuláci a psanci

Demýtizační koncept westernového hrdiny v herecké interpretaci Clinta EastwoodaŽánr westernu a jeho herecký i režijní reprezentant Clint Eastwood představují v 60. letech pro kinematografii tři důležité aspekty. / Jan Švábenický

Leos Carax – prokletý romantický básník

Režisér své první tři filmy pojmenoval “trilogie o Alexovi“. Stalo se tak až dodatečně, předem neplánoval ani to, zda se po debutu bude dále věnovat režírování a filmu. / Ondřej Kaláb

Překlady

Kubrickova odysea 26

Rozhovor M. Ciment – S. Kubrick (A Clockwork Orange)Domnívám se  moderní umění svým takřka naprostým zaujetím pro subjektivismus přivádí do umění anarchii a sterilnost. / Michel Ciment

Interview

Clint Eastwood o Dopisech z Iwo Jimy

Zeptal jsem se Paula Haggise  by nevěděl o spisovateli nebo o někom, kdo by nám za rozumnou cenu byl na tohle téma schopen napsat příběh že z minulého filmu mi žádné peníze nezbyly.

Kritika

Příběh(y) války

Vlajky našich otců Clinta EastwoodaPokud je dnes Clint Eastwood označován za „posledního velkého klasika amerického filmu“ je to proto  dokáže skloubit úctu ke starým žánrovým formám se smyslem pro jejich pozvolné přetváření. / Jan Křipač

Láska až za hrob

Fontána Darrena AronofskéhoTématem posledního filmu režiséra Darrena Aronofského není nic menšího něž smrt a  nesmrtelnost – odvěká snaha přesáhnout do věčnosti. / Lukáš Masner

Antihrdinsky pojatá mise na záchranu lidstva

Sunshine Dannyho BoylaZlaté časy katastrofických sci-fi thrillerů jsou sice již poněkud za zenitem, možnosti é s sebou tento atraktivní žánr přináší, však filmaře stále občas zlákají. / Kateřina Lachmanová

Radost pohledět

Horší už to nebude Marca ForsteraHarold Crick je zaměstnancem daňového úřadu. Žije poměrně stereotypní a osamělý život, ale je to dobrák. Osud mu přeje a potká lásku. / Lukáš Gregor

Čest a sláva u Thermophyl

300: Bitva u Thermopyl Zacka SnyderaFilm 300: Bitva u Thermopyl je snímkem pro plátno. Pokud chtěl daný film vzbudit úžas nad svým stylem a způsobem zpracování, lze uvažovat o úspěchu. / Michal Kříž

Český film

Prázdná vyprávěnka

Vratné lahve Jana SvěrákaHořká komedie o stárnoucím muži ý opustí učitelské povolání a krátí si volný čas prací ve výkupně lahví, představuje návrat renomované autorské dvojice Jana a Zdeňka Svěrákových na filmová plátna. / Tomáš Zabilanský

DVD/VHS

Newyorský gnostik

Černá Dahlia Briana De PalmyOčekávání nové depalmovské dávky by nebylo tím pravým, kdyby se neobešlo bez několika zvratů (jak diváckých, tak distribučních). / Rudolf Schimera

Editorial

Již delší dobu mě pronásleduje myšlenka, nežijeme-li v nějaké zlaté dekádě kinematografie, která naši post-komunistickou republiku ideově míjí. Existují však mnohá pozitiva, která nedostatky zájmu vyšších instancí suplují.

Neustálé stížnosti, že česká distribuce nestíhá uvádět nebo vydávat filmy z padesátiletého seznamu restů, jsou dnes naštěstí díky existenci internetu bezzubé. Kdo něco neviděl a nemá nakoukáno, tak si za to může sám, výmluvy neplatí. Neznalost jazyků také již není úplně problém, protože svatostánek Levných knih dodává měsíčně vždy několik zajímavých titulů za směšnou částku. Nadšenecké festivalové akce v duchu 60. let se snaží suplovat v rychlokurzech nedostatečně zásobené filmové kluby a velké festivaly, kterých máme dosti, se někdy lépe, někdy hůře snaží podchytit současnou produkci. Standardem se stalo, že DVD pronikla i na novinové stánky. Samozřejmě zůstává dotaz, kdy to vše uvidíme ve svém kině na plátně.

Odpověď je samozřejmě „nikdy“, ledaže by se třeba někdo na Ministerstvu kultury zbláznil a přestal investovat místo do (pomalu skomírajících) umění jako je divadlo a literatura, do filmu nebo i komiksu. Film u nás stále ještě není považován za umění, ale stále setrvává v rukou polistopadových podnikatelů. Když už v Čechách vznikají filmy, tak jsou hodnoceny podle návštěvnosti, ohebná páteř českého tvůrce doplní divákovi v multikině hollywoodské orgie o hezké české pohlazení, které „máme všichni tak rádi“.

Má generace, narozená koncem bouřlivých 70. let (netýká se to samozřejmě Československa), se už zlaté doby českého filmu nikdy nedožije. Žijeme tedy alespoň z odlesku slávy zahraniční.

Rudolf Schimera