Fantom
32
leden / 2007
Speciál Ženský pohled

Ženy za kamerou

Několik zastaveníAlice Guy, Germaine Dulac, Leni Riefenstahl, Maya Deren, Ida Lupino, Věra Chytilová, Barbara Loden, Marguerite Duras, Chantal Akerman, Larisa Šepiťko, Agnieszka Holland, Susan Seidelman, Niny Menkes ... / redakce

Sto a jeden pohled

Všichni možní sběrači a já Agnès VardovéZákladním a explicitním tématem Sběračů je ono již v názvu jasně vyjádřené „sběračství“. Vardová jej zkoumá (a to doslova) jako zcela bezbřehý fenomén – historický, kulturní, sociologický, umělecký… / Hana Stuchlíková

Agnès Vardová o Všichni možní sběrači a já

Sbírání jako takové je už zapomenutá činnost. Zaujali mě lidé  na ulici sbírají jídlo. Říkala jsem si, kam asi mizí ta pšeničná pole?

Maya Derenová, královna avantgardy a vúdú

Maya Derenová patří ke klíčovým jménům jak experimentálního, tak ženského (v přeneseném pojetí feministického) filmu. / Rudolf Schimera

Slova, místa, těla

Je, tu, il, elle Chantal AkermanPrvní dlouhometrážní snímek Chantal Akerman rozvíjí to  zejména charakterizovalo její krátké filmy: popření společenského a kulturního dělení na subjekt a objekt. / Jan Křipač

Lina Wertmüller – „point of view“ italské společnosti

„Viděli jste nějaký film od Liny Wertmüller? Lina je podle mého názoru lepší režisérka než jakýkoliv muž.“ / Jan Švábenický

Abel Ferrara a Zoë Lund

Za vším hledej ženu, říká francouzské přísloví. Ty nejosudovější bývají většinou nepolapitelné, unikavé, nepoznatelné. Pro Abela Ferraru byla tímto osudem Zoë Lundová  mnoha talentů, mnoha tváří a pochmurného, nesnadno uchopitelného životního údělu. / Hana Stuchlíková

Na hranici žánrů a reality

Režisérka Kathryn BigelowJe málo režisérek é se úspěšně věnují ryze „mužským“ filmům. A ještě méně z nich je v takových případech úspěšných. Kathryn Bigelow je jednou z nich. / Vít Peřina

Všestranná žena Sally Potter

„Tento film vychází z mých vlastních zkušeností a existuje na pomezí fikce a skutečnosti.“ / Hana Stuchlíková

V nitru svého světa

Sofia Coppolová – tvorba a její analýza se zaměřením na prostor a ženské postavyŽivot Sofie Coppolové je svázán s filmem a to doslova od samého počátku. Krátce po svém narození ji otec Francis Ford Coppola obsadil do role dítěte – chlapce ý měl v první části mafiánské trilogie Kmotr křtiny. / Lukáš Gregor

Julie Taymorová: mezi divadlem a filmem

Ačkoliv její filmografie čítá pouze dva celovečerní filmy, bývá Julie Taymorová považována za jednu z nejzajímavějších a nejoriginálnějších režisérek současnosti. / Lukáš Masner

Krvavá odysea podle J. P. Gaultiera

Americké psycho Mary HarronUmění není život, ale nějakým způsobem s ním souvisí. / Michal Kříž

Editorial

První hraný film podle scénáře natočila žena. Kinematografie jako výplod moderny se svými překotně se měnícími podmínkami dala ženám značný prostor – nejen herečkám, ale i režisérkám, scenáristkám a producentkám – ještě předtím, než v některých zemích bylo zavedeno jejich volební právo. Ženy zasáhly do dějin filmu více než do dějin kteréhokoli jiného umění: Alice Guy má stejný význam pro raný film jako Georges Méliès, Germaine Dulac pro francouzský impresionismus jako Abel Gance, Maya Deren pro druhou avantgardu jako Stan Brakhage, Chantal Akerman pro evropský moderní film jako Jean-Luc Godard, Nina Menkes pro americký nezávislý film jako Jim Jarmusch atd. atd. Mediální obraz je však jiný a dnes je zcela zřejmé, že potřebujeme přepsat historii.

Uvědomili jsme si, jak málo o ženách-filmařkách píšeme. Proto chceme první letošní číslo Fantomu zaměřit na toto téma. Impulsem nám bylo uvedení dvou snímků Agnès Vardy krátce po sobě do českých kin. Na nezastupitelné místo žen v kinematografii však upozornila i smrt Danièle Huillet vloni na podzim. Její osobní vklad do společných filmů s Jean-Marie Straubem byl natolik zásadní, že s její smrtí se završuje i celé toto dílo. Lednové číslo proto věnujeme její památce.

Jan Křipač