Fantom
28
září / 2006
Speciál Současný Hollywood

Zlatý věk Hollywoodu

Ať se to někomu líbí, nebo ne – americká kinematografie je dnes nejlepší na světě a může za to vděčit především Hollywoodu. / Jan Křipač

Základní kameny Mannovy režie

Tiše a nenápadně se na přelomu tisíciletí prodral Michael Mann na špičku současné hollywoodské režie. / Vít Peřina

Steven Spielberg – režisér pro třetí tisíciletí?

Filmový veterán Steven Spielberg patří – společně s Georgem Lucasem - mezi nejúspěšnější a nejmocnější režiséry Hollywoodu, kteří doslova nastartovali svou kariéru v 70. letech. / Lukáš Masner

Ten ž dávají hračky dobrou noc

Profil Johna LasseteraJeho rodina je veliká. Mimo pěti synů má na kontě několik krátkých a čtyři celovečerní filmy é režíroval. Dohlíží na vše  se v Pixaru tvoří  souhlas je jako smlouva s Osudem  se vám dílo podaří. / Lukáš Gregor

Horor v současném Hollywoodu

Současný americký horor si získává stále větší oblibu nejen u fanoušků žánru, ale i u širšího publika. Nárůst popularity spočívá v několika faktorech. / Jan Švábenický

Prolínání světů

Filmová vize M. Night ShyamalanaShyamalan a Hollywood. Není snad lepšího příkladu ý by charakterizoval napětí mezi autorskou tvorbou a marketingovou strategií v americkém filmovém mainstreamu současnosti. / Jan Křipač

M. Night Shyamalan o Ženě ve vodě

Začalo to tehdy, když jsem ten příběh vyprávěl svým dětem. Ale až při natáčení jsem si plně uvědomil  se snažím zachytit tu určitou uvolněnost  zažíváte právě při vyprávění příběhů dětem.

Poselství z hlubin

Žena ve vodě M. Night ShyamalanaŽena ve vodě je zfilmovanou pohádkou  M. Night Shyamalan vyprávěl před spaním svým dětem. / Jan Křipač

Temný stín nad Miami

Miami Vice Michala MannaPoslední film amerického režiséra Michaela Manna se po všech stránkách tváří jako další divácká akční detektivka šitá přesně na míru popcorno-colové societě multikin. Není tomu tak. / Rudolf Schimera

Trouble with Bubble?

Bublina Stevena SoderberghaSoderberghova Bublina je jakousi malou vlajkovou lodí (či spíše loďkou) nezvyklého experimentu americké produkční společnosti 2929 Entertainment. Má ji následovat ještě pět dalších nízkorozpočtových snímků, všechny v Soderberghově režii. / Hana Stuchlíková

Spád United 93

Let číslo 93 Paula GreengrasseBlízkost pátého výročí teroristického útoku na New York a Washington přinesla krom jiného několik audiovizuálních zpracování tohoto tématu. / Pavel Sladký

Editorial

Film je stále kulturním fenoménem dneška. Druhý díl Pirátů z Karibiku v létě znovu ukázal jeho moc – navzdory konkurence televize, internetu, počítačových her, DVD a dalších audiovizuálních médií. Přední televizní tvůrci – jak ukazují příklady J. J. Abramse či Paula Greengrasse – završují svoji kariéru u filmu, na který aplikují současnou televizní estetiku, a mění tak zavedený způsob vyjadřování. Naopak Michael Mann, který před dvaceti lety určoval televizní styl svým seriálem Miami Vice, dnes výrazně experimentuje s novými technologiemi pouze ve filmovém médiu. Filmové Miami Vice je na televizním naprosto nezávislé a jako takové ho může zpětně ovlivnit. Akční a komiksové filmy, které jsou právě v kurzu a na něž se vynakládají největší finanční prostředky, si mohou dovolit posouvat hranice audiovize dál, čímž si zajistí pozornost zase nových diváků. Sepětí s publikem je pro současný film stále nezbytností. Otázka distribuce se stává čím dál naléhavější. S revolučním krokem v tomto směru přišel Steven Soderbergh, který svůj poslední snímek Bublina uvedl zároveň v kinech, na DVD i na televizním kanálu. Zda vytvořil model, se kterým se film přiblíží nám – divákům, ukáže teprve čas.

Všechny tyto pro kinematografii důležité události souvisejí s hollywoodskou produkcí. Proto jsme se rozhodli první podzimní číslo Fantomu věnovat tomuto tématu. Přinášíme úvahy, profily tvůrců a recenze, které se snaží reflektovat dění v této oblasti. Světová kinematografie vždy nějakým způsobem reagovala na americkou a dnes tomu není jinak. Chceme-li porozumět naší filmové scéně, musíme brát přinejmenším ohled na scénu zaoceánskou. Tím spíš v globalizované společnosti.

Jan Křipač