Historie jednoho tajemstvíBylo nebylo, uprostřed zlověstně černavých a větrem neklidně se chvějících stínů vysokých stromů, pod soumračnou oblohou, zahalenou do ponuře slzavého závoje studených říjnových dní, za okny zlatě planoucími pod nekompromisně strohým trojúhelníkem čelního štítu aristokratické rezidence rodiny Vogelödů, sešla se jednoho dne vybraná a urozená společnost ...
Nad filmem Barry Lyndon Stanleyho KubrickaKdyž se roku 1975 v kinech poprvé objevil Kubrickův nový film Barry Lyndon, odborná i laická veřejnost zaznamenala něco bychom mohli nazvat „překvapivým krokem“, neboť málokdo tušil tehdy již známý americký režisér, točící v Británii, obrátí svou pozornost na klasický román Williama Makepeace Thackerayho z poloviny 19. století.
Mezi několik letošních červnových jubilantů patří také lyrický ikonograf amerického Západu Anthony Mann, od jehož narození uplynulo sto let.
22. část – Kubrick a fantastično (2001: Vesmírná odysea)Ambice a serióznost filmu 2001 by neměly zakrýt jeho neodmyslitelný humor, aspekt ý byl málokdy zmiňován.
Interview s Arnaudem DesplechinemChtěl jsem to začínalo jako pohádka od ETA Hoffmana nebo Nathaniela Hawthorna. Máme tu ženu á přijde do obchodu si koupila podivný umělecký předmět. Ani neví, proč si ho kupuje – je to obraz Lédy, znásilňované labutí, takže je jednak šokující zároveň krásný.
Králové a královna Arnauda DesplechinaMůžeme ten film vnímat jako zpověď galeristky Nory. Můžeme ten film vnímat jako fantazijní fabulaci introvertního chlapce Eliase. Můžeme ho vnímat jako výpověď o hranici mezi normálností a nenormálností, přirozeným a hraným, reálnem a neskutečnem..
Mission: Impossible III J.J. AbramseJedna věc se dnes již třídílné sérii filmů s označením Mission: Impossible upřít nedá. Ať už to byl Brian De Palma, John Woo a nebo do třetice J.J. Abrams, všichni tito režiséři vtiskli lukrativnímu trademarku „nemožné mise“ svůj vlastní režisérský rukopis a více než jasně se každý z tvůrců vůči předchozímu dílu navíc vymezil.
V zajetí rychlosti Rogera DonaldsonaSkutečné životní příběhy nejrůznějších snílků rozličných druhů a věkových kategorií, kteří svůj sen sledují navzdory všem překážkám i protivenstvím a kteří posléze dojdou zasloužené odměny, se těší trvalé oblibě a to zdaleka nejen u diváků.
X-men: Poslední vzdor Bretta RatneraKomiksový film se na přelomu tisíciletí stal již právoplatným žánrem. Dosti bylo hanění komiksu na stříbrném plátně formulacemi jako: „filmová adaptace komiksu“ nebo „film na motivy komiksu“!
A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu Dagmar Knöpfelové a český filmNěmecko-český film A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu vypráví o posledních dnech Boženy Němcové. Film německé režisérky Dagmar Knöpfelové má německou herečku v hlavní roli, ale zbytek hereckého obsazení a většina z členů štábu jsou Češi.
Chtěl jsem čtenáře Fantomu z tohoto místa oblažovat podrobným rozborem situace kolem schvalování zákona o Státním fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Hysterické reakce českých producentů a filmařů jsou stejně kuriózní jako některé prezidentovy argumenty (například srovnávání podpory filmu a podpory sportu). Oběma stranám ve sporu, který se rozhodně nevyřeší odvoláváním filmů z festivalů, jsem zamýšlel věnovat citát z filmu, jenž je v tomto čísle recenzován:
„Samozřejmě, že máme vždycky pravdu.
Ale pokaždé je přitom možné, že se také trochu mýlíme.“
(Králové a královna, režie A. Desplechin)
Avšak tato citace bohužel ztratila na své působivosti v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že film, který jsme v prosincovém Fantomu zařadili mezi nejlepší snímky loňského roku, byl před několika dny stažen z distribučních plánů. I přesto jsme se rozhodli texty zachovat. Možná právě proto. Vzniká totiž krásná analogie. O kvalitních filmech – českých i zahraničních – si dnes už můžeme jenom… psát. Poštěstí se nám je i vidět?