Chycen ve vlastní pasti

Stalo se M. Night Shyamalana

Jedním z fenoménů kinematografie konce minulého milénia bylo znovuoživení thrillerů přinášejících subverzivní „twist effect“ ý divákovi v jedné sekundě přeskupil veškeré jistoty na (ne)jistotu jedinou a dráždivý pocit ý chce být zažíván zas a znova. Princip takovéhoto rozuzlení vztáhl roli viníka či postavy, po které je pátráno, k samotné hlavní postavě, tedy i k samotnému divákovi ž je s ní spjat pupeční šňůrou sympatií. Takovýto efekt znejistění a otřesu zahrál na reálnou strunu strachů a obav ž to jediné  divák zapomněl zahrnout do participace na příběhu (či reálné příhody ve svém životě) – byl on sám. Varovný prst jakoby projel plátnem v sálu a zaťukal na rameno čtenáři detektivek. Tichý voyeur byl takto načapán při činu že čekal  za šmírování zločinů jej nestihne trest. Detektivní příběh tak přestal být opět neosobní.

Takovýmito filmy byly např. Fincherův Klub rváčů (1999), Nolanovo Memento (2000) a Shyamalanův Šestý smysl(1999). Zatímco Fincher a Nolan ze škatulky novodobých Hitchcocků ihned utekli, Shyamalan s ní koketoval po celou svou tvorbu a nepustil se jí vlastně ani dodnes. Jeho nový filmu, včetně promotion před premiérou (zdůrazňovaná návaznost na Šestý smylZnamení), stál na slibu  se vrací k tomu  umí – překvapivou pointu. Přestože mám Shyamalana rád jako autora s osobitým a neměnným rukopisem, rozhodl jsem se jej soudit dle toho  filmem Stalo se sliboval.

Odpověď je však poněkud rozpačitá. Shyamalan láká diváka na pointu a nabízí mu hybrid mezi katastrofickým filmem, rodinným dramatem a thrillerem s „twist effectem“.

Stalo seO co vlastně jde? Obyvatelé východního pobřeží USA jsou v situaci ohrožení, podivný virus se šíří neznámo jak a způsobuje postupně totální apatii, šílenství a masakry. Shyamalan precizně buduje napětí, zaznamenává celou katastrofu bez paniky očima melancholického introverta a jen s tichým zděšením sleduje  se rozpadají každodenní jistoty, odhaluje  je život dnešních lidí křehký  není potřeba příšer a invazí z vesmíru  stačí jen vypnout jisté obvody v mozku a vše se hroutí jak domeček z karet. Mark Wahlberg jako učitel přírodních věd na střední škole Elliot Moore je dokonalým hrdinou z lidu ý dokáže nastávající situaci čelit. Zasvěcené informace é Moore předkládá, vytváří rámec, díky němuž se děj a řešení příčiny katastrofy posouvá dynamicky dále. Na svém útěku z města a hledání odpovědi potkává další hledající, řeší krizi v manželství, pomalu přichází na příčinu katastrofy a princip přežití a nakonec se vrací do normálu. Bohužel Moore uhádne příčinu mnohem dříve, než sám divák, a Shyamalan tak pokládá na stůl svůj trumf dříve, než v poslední pětiminutě. Divákovi dojde  nešel na slibovaný thriller, nýbrž na katastrofický film s moralizujícím vyzněním.

Je otázka, bavíme-li se v Shyamalanově případě ještě o experimentátorství a novátorství. Režisér se otevřeně přiznává  všechny dramaturgické „nedostatky“ dělá záměrně  testoval hranice žánru a neplnil divákova očekávání. Bohužel se dostává do pasti  si sám na sebe před skoro desíti lety nastražil v Šestém smyslu a film za filmem potvrzoval znovu a znovu. Vyvolený (2000) byl Shyamalanovou mistrovskou zkouškou, v níž potvrdil  dokáže stejný princip originálně zopakovat, ve Znameních (2002) se překvapivá pointa vztáhne nikoliv na příběh, ale na hlavního hrdinu, Vesnice (2004) spojila „twist effect“ a lidský rozměr, Žena ve vodě (2006) otevřela nové dveře do říše pohádek a ač nedoceněná, ukázala, kudy se režisér bude (možná) ubírat v následujících letech. Stalo se (2008) se v kontextu celého Shyamalanova díla jeví jako krok zpátky, bere na sebe kletbu nečekaných rozuzlení  slíbí, a zrazuje diváka tím  mu ji nedá. Shyamalan nepřestává být zajímavým režisérem a v nějakém z dalších filmů rozvine jeden ze svých největších darů, umění překvapit.

Stalo se (The Happening, USA 2008)
Scénář a režie: M. Night Shyamalan
Kamera: Tak Fujimoto
Hudba: James Newton Howard
Střih: Conrad Buff
Hrají: Mark Wahlberg, Zooey Deschanelová, John Leguizamo, Ashlyn Sanchezová, Betty Buckleyová ad.
Bontonfilm, 91 min.