Doleva, nebo doprava?

Grindhouse: Auto zabiják Quentina Tarantina

„Doleva, nebo doprava?“ ptá se Kaskadér Mike na křižovatce dívky é nabídl odvoz. Její odpověď (doprava!) však nemůže nic změnit na tom  Kaskadér Mike zabočí doleva a dívka – navzdory své původní představě – pojede s ním.

Podobně i leckterý divák chce jet zprvu svým vlastním směrem a namítá  mu nic neříkají ani Tarantinovy snímky, ani Grindhouse jako takový, ani všechny ty béčkové filmy, na něž Auto zabiják neustále odkazuje.
Jenže za volantem nesedíte vy, diváci, nýbrž režisér a ten určuje směr.
Ocitáte se zcela v jeho moci.
A jedete tam, kam chce jet on...

Na DVD vychází Tarantinův příspěvek do projektu Grindhouse, ve kterém spolu s Robertem Rodriguezem složil poctu béčkovým filmům 60. a 70. let, respektive dvojprogramům těchto levných exploitation filmů é se v kinech zvaných Grindhouse tou dobou pouštěly. Auto zabiják se – podobně jako celý Grindhouse projekt – skládá ze dvou částí a jednoho intermezza. Zatímco na konci první části se skupina mladých žen stává oběťmi kaskadéra Mikea a jeho smrti-odolného auta (tak zní i originální titul filmu - Death Proof), střet jiné skupiny dívek s Mikem v druhé části filmu má odlišný vývoj...

Už jenom Tarantinova práce s narativní složkou ukazuje na hlavní odlišnost od jeho předchozí tvorby. Žádné narativní experimenty à la Pulp Fiction, žádné obsáhlé reminiscence typické pro Kill Bill, žádné postupné zobrazování paralelních dějů é pomáhalo dešifrovat úspěšný podraz v Jackie Brown. V Autu zabijákovi vypráví Tarantino čistě lineárně. A co víc. Liší se i jeho práce s dialogy. I tento film na nich samozřejmě stojí – scenárista v osobě Quentina Tarantina stále dominuje – jenže narozdíl od většiny jeho dřívějších děl tentokráte dialogy působí podstatně méně vyumělkovaně, nemíří za každou cenu k originálním „hláškám“ a celkově tím vyznívají dle mého soudu i uvěřitelněji.

Zřetelná struktura filmu souvisí rovněž s Tarantinovou obvyklou pozorností  věnuje žánrovému vymezení, respektive poctě či variaci na zvolený žánr. Film je totiž složen rovnou ze dvou typických béčkových subžánrů – v první půli se jedná o slasher film, v němž se onou zbraní  používá vraždící maniak k devastaci těl vyhlédnutých obětí, stává automobil. V druhé části zase dominují výrazné atributy chase-movie. Přitom Tarantino již tradičně pracuje s opačnými očekáváními diváků – ačkoliv Grindhouse ze své podstaty hlasitě inzeruje, o co ve filmu poběží, a tudíž dopředu tušíme  zjizvená postava kaskadéra Mikea (Kurt Russell) je ve filmu od toho  ho naplnila krví – dlouho předlouho se tak neděje a ke slasher filmům se první část Auta zabijáka řadí jen díky asi pětiminutové noční projížďce. Zvolený temporytmus, nálada i struktura filmu (dlouhé konverzační intro předcházející závěrečné akci v obou polovinách) je vtipně nabořen kratičkým intermezzem v nemocnici. Scéna se šerifem  pomocníkem a doktorkou funguje jako takřka autonomní vložený krátký film, anekdota (postupné odhalování rodinných vazeb všech zmíněných vlastně pracuje s principem gagu). Zároveň toto intermezzo slouží jako krátké stop-timové encyklopedické heslo, vysvětlení  je vlastně zač ono vraždící monstrum, a jaké jsou jeho pohnutky. Postava šerifa je zároveň vtipným přírůstkem k dlouhé sérii více či méně jasnozřivých detektivů a představitelů zákona (namátkou Fargo, Twin Peaks, Match Point). V neposlední řadě je přímou citací předchozího Tarantinova opusu Kill Bill, na který Auto zabiják odkazuje v mnoha dalších případech – především díky postavě kaskadérky Zoe Bell ž při natáčení filmu Kill Bill dublovala Umu Thurman.

Auto zabiják Tím bych se mohl dostat k výčtu citací a odkazů na vzorové, vlastní i úplně jiné filmy ými Tarantino své zabijácké auto naložil až po střechu, případně i ke způsobům, jimiž film po technické stránce „dokrášlil“ tak  připomínal staré a navíc nekvalitní filmy. Ale důležitější, než tento cinefilní manýrismus (nemyšleno zle)  složka čistě filmová – práce s kamerou, uspořádání mizanscény a střih. Při realizaci filmů o Nevěstě zlobící se na Billa si Tarantino osvojil schopnost natočit opravdu strhující akční scény. Stejně precizně jako šermířské (a další) souboje ve filmu Kill Bill jsou natočeny automobilové sekvence v Autu zabijákovi. Ovšem mě osobně nejvíce Tarantino potěšil právě výtvarnými či režijními drobničkami ými prošpikoval převažující zbytek filmu: Úvodní jízda, kdy jedna z hrdinek dlouze utíká na záchod a my celou dobu v detailu sledujeme její ruku, držící si rozkrok, by mohla pobavit (anebo naštvat?) Roberta Altmana či P. T. Andersona. Kubrickovský cit pro sladění symetrie v kompozici s celkovým výtvarným řešením připomene kratičký záběr na dívku ležící na gauči pod obří reprodukcí s tímž výjevem. A k tomu desítky drobných záběrů – perliček (Russell koukající do útrob auta přes vystrčené nohy jedné z žen, čelní podhled do části obličeje zjizveného zabijáka po první vraždě, vtipné uspořádání mizanscény v okamžiku, kdy hrdinky – kaskadérky nechávají v zástavě za půjčené auto svou nic netušící kamarádku atd atd...). To vše přitom působí nevtíravě, neformalistně a přitom na vysoké stylové úrovni. Tarantino totiž natočil Auto zabiják jako poctu béčkovým filmům 60. a 70. let, ale k nim odkázal především žánrovými hrátkami, intertextovými odkazy a dodatečnými technickými úpravami, nikoliv celkovým filmařským uchopením a výslednou kvalitou. Tou se mnohem více přiblížil nenápadné a přitom precizní práci mistrů klasického Hollywoodu.

DVD obsahuje i několik bonusů ým dominuje cca dvacet minut otitulkovaných rozhovorů se všemi hlavními aktéry. Ti však pouze charakterizují své role a takřka totožně se vyznávají z nadšení ze spolupráce z Quentinem Tarantinem (Kurt Russell: „Opravdu jsem nikdy nezažil nic lepšího!“).

K dispozici jsou také neotitulkované záběry z natáčení, pěkná prezentace fotografií z natáčení, sestříhaná na hudbu z filmu a samozřejmě trailer (s českou podporou). Ten je mimochodem typickou ukázkou upoutávky na akční film – je složen pouze z akčních scén, tedy převážně ze závěrečné honičky. O tom  film obsahuje rovněž 85 minut čistokrevné konverzace, nevypovídá ani v náznaku.

Grindhouse: Auto zabiják (Grindhouse: Death Proof, USA 2007)
Režie, scénář, kamera: Quentin Tarantino
Hudba: různé písně
Střih: Sally Menke
Hrají: Kurt Russell (Kaskadér Mike), Zoe Bell (Zoe Bell), Vanessa Ferlito (Arlene) ad.
Palace Cinemas, 108 min.