Dvě polohy systému

Noc patří nám Jamese Graye a Michael Clayton Tony Gilroye

Poslední dobou není o kvalitní thrillery nouze. Na jedné straně je tu Scottův Americký gangster, trochu unáhleně označovaný za novodobou klasiku, na druhé Cronenbergovy ryze autorské Východní přísliby é se klasikou pravděpodobně stanou. Existují však thrillery é mizí v každoroční nadprodukci é vykazují nebývalé kvality a které si zaslouží více než jen letmou pozornost. Dvěma z nich věnuji tuto dvojrecenzi, a to nikoliv z důvodu  by se o každém z nich nedalo psát samostatně, nýbrž spíše k navnadění čtenáře  si je nenechal ujít, dokud jsou na plátnech kin. Doslova dva v jednom – double feature.

Noc patří nám Michael Clayton

Filmy Noc patří námMichael Clayton nenesou na první pohled mnoho společných rysů. Noc patří nám je příběhem Bobbyho Greena (Jacquin Phoenix) ý pracuje jako šéf velké diskotéky, ale paradoxně jeho otec i bratr jsou policisté. Bobby ý na hraně zákona spíše balancuje, se policistou nakonec během filmu stane  mohl spolupracovat na dopadení ruského mafiána ý jeho rodinu ohrožoval. Více se prozrazovat nesluší.

Film režiséra Jamese Graye v mnohém připomene Scorseseho Skrytou identitu, chybí však epičnost a snaha vykreslit osudy hned dvou postav najednou. Gray se naopak soustředí jen na jednu a sleduje její přerod z člověka ý se strážců zákona štítí, až po připojení se k policejním složkám. Závěr filmu ukazuje jakousi osudovost – Bobby paradoxně zůstane jediným policistou z rodiny, ač se této roli bránil – tuto osudovost však Gray nijak nepředjímá, resp. nedává v úvodu náznak  se jedná o osudový příběh vztažený k minulosti (jako např. Scorsese). Právě Grayova civilnost dává vyniknout několika brilantním scénám (které posunují film Nám patří noc k nadprůměru), jsou to: intro v duchu doznívajících hédonistických 80. let, automobilová honička v kovově šedivém dešti a závěrečný souboj v hustém poli rákosí. Tyto milníky tak zrcadlí Bobbyho transformaci ve filmu – a) bezstarostný noční život, b) první šok, kdy je jeho rodina ve smrtelném ohrožení a nakonec c) pomsta.

V druhém filmu Michael Clayton je stejnojmenný hrdina v podání George Clooneyho naopak od začátku pěšákem systému. Michael pracuje pro právnickou firmu á vede spor s korporací á chce zamaskovat šíření zdraví škodlivého výrobku. Zápletka  tomu u právnických thrillerů bývá  poměrně složitá – ke zlomu však dochází, když se Claytonův kolega Artur Edens (Tom Wilkinson) pomátne a začne bojkotovat soudní řízení. Clayton se dostává do složité situace, kdy chce krýt kolegu, ale i jemu samotnému začíná jít o život. Film připomene to nejlepší z paranoidních thrillerů 70. let (Pohled společnosti Parallax či Tři dny Kondora): Clayton se dostává do sporu se systémem, o kterém již měl své pochybnosti. Zkušený scenárista a režijní debutant Gilroy (Ďáblův advokát (1997), Armageddon (1998), Bourneova identita (2002)) se snaží dokázat  je vynalézavým režisérem – na rozdíl od Graye rozbíjí časovou linii Claytonova příběhu, vizuálně film ladí do palety kovově šedých odstínů é jen podtrhují stísňující atmosféru paranoidních thrillerů (Grayův snímek je naopak laděn do teplých odstínů). Gilroy jako dobrý vypravěč zručně pracuje s budováním atmosféry á se stísňuje kolem charismatického George Clooneyho ý zaplňuje místo po charakterním herci typu Beattyho nebo Redforda. Michael Clayton bohužel bude filmem ý bude nejspíš zastíněn mnohými jinými, budiž však řečeno  neprávem. Gilroy dokázal  je zajímavějším režisérem, než realizátoři jeho předchozích scénářů. Jeho budoucí tvorbu bude rozhodně zajímavé sledovat.

Společným jmenovatelem obou filmů a thrillerů je systém a jeho narušování, či udržování. Clayton je intelektuálem thrilleru: uvědomuje si (i jako právník)  systém nefunguje vždy  má, a může se obrátit v nástroj smrti. Korporace a obchodníci v oblecích jsou manifestací chladného a zvráceného zneužití systému. Green je pěšákem, obyčejným člověkem ý má však díky rodině u policie cestičku k modré uniformě umetenou. Vedle jasného Grayova příběhu ý směřuje k linii tradičního westernu a jeho zjednodušení vyúsťující v konečný souboj, staví Gilroy svého hrdinu do pozice člověka z městské džungle é musí hájit jistá pravidla a využívat je k poražení svého nepřítele. Obě tyto kategorie jsou samozřejmě příznačné pro oba subžánry, tedy policejní thriller (Gray) a právnický thriller (Gilroy).

Noc patří nám (We Own the Night, USA 2007)
Režie a scénář: James Gray
Kamera: Joaquin Baca-Asay
Hudba: Wojciech Kilar
Střih: John Axelrad
Hrají: Joaquin Phoenix (Bobby Green), Mark Wahlberg (Lt. Joseph Grusinsky), Eva Mendes (Amada Juarez), Robert Duvall (Bert Grusinsky) a další.
Palace Pictures, 117 min.
Michael Clayton (USA 2007)
Režie, scénář a střih: Tony Gilroy
Kamera: Robert Elswit
Hudba: James Newton Howard
Hrají: George Clooney (Michael Clayton), Tom Wilkinson (Arthur Edens), Tilda Swinton (Karen Crowder), Sydney Pollack (Marty Bach) a další.
SPI International, 120 min.