Retro déjà-vu

Darjeeling s ručením omezeným Wese Andersona

Darjeeling s ručením omezenýmNa doporučení své sestry jsem kdysi shlédnul komedii Taková zvláštní rodinka (2001), zejména protože Royal Tenenbaum (v podání Gena Hackmana) vzhledem i chováním připomínal našeho svérázného dědečka. Nebyl jsem zaskočen jen jejich podobností, ale i tím  jsem se nesmál, i když film indikoval všechny prvky é by měly k smíchu nabádat. Následující Andersenův film Život pod vodou (2004) se změnil v podstatě v rodinnou tragédii a po shlédnutí nejnovějšího filmu Wese Andersona Darjeeling s ručením omezeným si vnímavý divák položí jistě nejednu podobnou otázku. Jedná se ještě o komedii? Pokud ano, tak o komedii postmoderní.

Žánrový film se sem tam dostává do situací, kdy míra klišé přeteče a objeví se snímek ý neobsahuje nástroje svých předchůdců, přesto dokáže vyvolat podobný efekt. Anderson je režisér ý rád překračuje zažité postupy a ryze osobní snímky maskuje do hávu komických taškařic. Domnívám se  zejména prostřednictvím francouzského entrée v podobě „předfilmu“ Hotel Chevalier, kde se nakousne motivace jednoho z bratrů, odkazuje režisér k francouzské nové vlně (včetně přítomnosti režiséra a producenta Barbeta Schroedera v menší roli automechanika). Anderson  Američan, evropský přístup zajímavě vstřebává a podchycuje, nebere si však prostředky abstraktního malíře jako např. Antonioni, nýbrž pohybuje se někde mezi komiksovým stripem a reklamou vytrženou z rodinného časopisu ze 70.let. Anderson si pohrává s kýčem a akcentuje neználkovsku módu frustrovaných Američanů, kteří akumulují desítky cetek, k nimž se pro srovnání nejlépe hodí český ekvivalent mramorových sošek jelenů. Anderson však mnohdy vidí jenom tyto předměty a s maniakální pečlivostí jimi vyplňuje život svých zoufalých hrdinů. Jsou-li Andersenovy filmy komediemi, pak právě díky této křiklavé barevnosti, staromilské nevkusnosti a archaické nepraktičnosti, do níž uvádí své melancholické introverty. Kombinace těchto nesourodých elementů je vždy experimentem, podtrženým filmařskou bravurou (např. zpomalený záběr skoku do vlaku doprovázený skladbou The Kinks This Time Tomorrow), cinefilní láskou a citacemi (např. Satjádžita Ráje – včetně hudby z jeho filmů, a filmu Jeana Renoira Řeka, za níž má prsty Andersenův příznivec Martin Scorsese).

Film tak vytváří zvláštní zážitek, směsici stylů, forem, narážek é snad ani nemají předobraz  imitují předobrazy z anonymních filmů z 60. a 70. let (např. rychlé transfokátory), do takové míry  má divák stálé deja-vu - „toto jsem již někde viděl“. Wes Anderson je režisér s ohromným citem pro vzývání ducha kinematografie é chyběly technické vymoženosti digitálních technologií nebo elektronické hudby. Jeho filmy dozní v divákovi až později a možná nastane i nějaký smích. Nebo ne?

Darjeeling s ručením omezeným (USA, 2007)
Režie: Wes Anderson
Scénář: Wes Anderson, Roman Coppola, Jason Schwartzman
Kamera: Robert D. Yeoman
Hudba: The Kinks, Rolling Stones, Satjádžit Ráj
Střih: Andrew Weisblum
  Hrají: Owen Wilson (Francis Whitman), Adrien Brody (Peter Whitman), Jason Schwartzman (Jack Whitman), Barbet Schroeder (Mechanik), Anjelica Huston (Patricia Whitman), Bill Murray (Obchodník) ad.
Bontonfilm, 91 min.