Kámen úrazu a skála pohoršení

Bratři jak se patří bratří Farrellyů

Damon - Kinnear Poslední film Bobbyho a Petera Farrellyových je přirozeným výsledkem jejich dosavadních filmařských snah a zároveň mírným nakročením novým směrem. Především je zde zápletka postavená na typické abnormálnosti: hlavními hrdiny jsou tentokrát siamská dvojčata, přičemž se chce každý vydat jinou životní cestou. Promítneme-li si v duchu předchozí filmy Farrellyů, dojdeme k závěru  jednou nutně museli podobný film natočit. Hrdiny jejich snímků byli většinou muži é osud úzce spojil v jejich nuzáckém putování světem. A když už nebyl nějaký parťák po ruce, vystačil si hrdina nakonec se svým „druhým já“. Tudíž se nedivíme  věc došla až tak daleko  hrdinové jsou k sobě srostlí (původní název filmu je Stuck on You) doslova fyzicky a zároveň se obdivujeme nápadu pro Farrellyovi příznačnému stejně jako odvážnému. Vždyť kdo by si troufl absurdní představu uskutečnit a nakonec natočit film se dvěma k sobě připoutanými herci? Navíc herci první velikosti. Zatímco Greg Kinnear je herec více komediálního ražení (Lepší už to nebude, Láska přes internet), obsazení Matta Damona je příjemným překvapením. Ačkoli hrál v několika komediích (Dogma), máme ho spojeného spíše s charakterními rolemi (Dobrý Will Hunting, Talentovaný pan Ripley). S hereckým naturelem obou Farrellyovi počítají: Damon je ten zakřiknutější, citlivější, introvert ý však dokáže nenadále vybuchnout. Naopak Kinnear neustále provokuje, dráždí a snaží se něco podnikat. Je to ostatně on, kdo svojí touhou po hollywoodské kariéře rozpohybuje strnulá kolesa děje. Avšak vtip filmu spočívá hlavně v tom  si oba protagonisté dokáží své scénářem předepsané charakteristiky prohodit. (Ne nadarmo jsou siamskými dvojčaty). Film tak zdařile osciluje mezi humorem a sentimentem.

Intimita Za zmínku stojí také samotná performance. V dějinách komedie je herectví Damona s Kinnearem něčím málo vídaným. Svojí výbušnou povahou žánr předurčuje spíše ke srážce dvou (a více) hereckých individualit. Tímto vzniká jeden z rozporů é jsou pro zdárný výsledek komedie předpokladem. Zde naopak dvě individuality musí v jednom záběrovém poli vytvářet společnou performanci. Ta je však dynamická: přechází od synchronizovaného gesta a pohybu k divergencím až po naprostou opozici (spějící v ději ke kýženému rozdělení). V pojetí Farrellyových nabývá komediální herectví až dimenze herectví muzikálového. Damon s Kinnearem jsou Astairem a Rogersovou komedie. Podobně můžeme mluvit i o filmovém obraze. Klasická komedie směřuje k realistickému vyjádření kamerou. Centrem je herecká akce, popřípadě výrazná mizanscéna ým kamera ustupuje za účelem jejich vyniknutí. Rozmanitá práce s úhlem, rámem, optikou či pohybem kamery byla výsadou spíše jiných žánrů. První  na Bratři jak se patří v temném kině před prvním obrazem vlastně zaujme  samotný fakt rámu záběru. Širokoúhlé plátno bychom čekali všude jinde než u komedie. Na jedné straně se jedná samozřejmě do jisté míry o technickou nutnost: synchronní herecká akce dvou postav vyžaduje širší pole. Na druhou stranu jde ovšem také o akt ryze estetický: filmový prostor tím nabývá zcela jiných kvalit. Filmová akce není uzavřena do přehledného rámce, v němž se odehrávají jako na jevišti „srážky charakterů“, ale otevírá se směrem ven do volného světa nekonečných možností. Širokoúhlý formát dobře svědčí nezkrotnému živlu farrellyovských komedií ž postavy nemilosrdně převálcují vše  jim leží v cestě. Není pochyb  bratři Marxové by raději vstoupili do širokého plátna, kdyby k tomu měli příležitost. Komedie tak nastupuje tam, kde skončil western. Ten musel ovládnout svět širokého plátna  na něm zobrazil pracné vybudování Ameriky. Dnes americká stavba dávno stojí, ale široké plátno přesto nemizí. Slouží jako prostor k prozkoumání, nakolik jsou sloupy této stavby pevné.

Rychlý a rychlejší Farrellyové se nezdají být tím, čím jsou. Na začátku devadesátých let vtrhli do amerického filmu pod záštitou gross-out comedy é jako první dodali punc mainstreamu. Pod přízemním humorem „hrubého zrna“ ý dokázal pohoršit jen kulturní burany, neboť ostatní správně rozpoznali  je dokonale vystavěn, se skrývaly další chodbičky lákavého bludiště. Ale protože je nejlepší se různým společenským hybridnostem smát, než je vážně odkrývat v tak sterilním žánru jako je filmová recenze, zanechme dalších úvah. Amerika už ví  s Farrellyovými musí počítat, a proto ti pomalu mění svůj styl. Ubylo anarchie a sprostoty, přibylo vyrovnanosti a vážnosti. Nakolik je to dobře, nebo ne, ukáže teprve čas. To jen český intelektuál bude dál ohrnovat nos a multikinu se raději obloukem vyhne  dal přednost svému jistému: filmovému klubu. Marx by se asi divil: dominantní silou reakce není maloburžoazie, ale tzv. vzdělaná elita národa. A groteska se směje všem!


Bratři jak se patří (Stuck on You, USA 2003)

Scénář a režie: Babby a Peter Farrelly
Kamera: Dan Mindel
Střih: Christopher Greenbury
Hrají: Matt Damon (Bob), Greg Kinnear (Walt), Cher (Cher), Meryl Streep (Meryl Streep), Terence Bernie Hines (Moe)
118 min., 20th Century Fox.