Jsi hrdina!

Hříšné noci P. T. Andersona

„Z tebe ani hovno nebude! I na to jseš moc blbej!“

Vlastně je to klasický příběh o vzestupu a pádu. Též lehce ironická variace na téma amerického snu. Žánrový vtip jemně se otírající o „outsiderské profesní filmy“, v nichž se hrdina vždy dostane na výsluní v určitém oboru – známe příklady ze sportu (třeba Million Dollar Baby), tance (Flashdance, Dirty Dancing), hudby (svým způsobem Walk the Line), ale také z mafiánských filmů (Mafiáni) atd atd. Vtip je v tom  hrdina Hříšných nocí udělá díru do světa jako pornoherec.

Mladičký Eddie (Mark Wahlberg) by pravděpodobně ještě léta umýval nádobí v jednom losangeleském nočním klubu, kdyby si ho nevšiml režisér pornofilmů, Jack Horner (Burt Reynolds). Sedmdesátá léta jsou právě v rozpuku a natáčení poctivých pornofilmů je poctivý kumšt a jedna dlouhá nepřetržitá párty okolo bazénu s barem plným neznámých koktailů, stejně jako drog všeho druhu pod pultem.

Hříšné noci mají poctivě propracovanou strukturu á je zlehka maskována zdánlivým galimatyášem osudů mnoha hrdinů. Po intru, v němž Eddie při rozchodu s rodiči získává motivaci něco dokázat, následují obrázky ze života pornoprůmyslu 70. let. P. T. Anderson se mu věnuje s jemnou ironií, nadhledem, ale zároveň s láskou (což je termín ý se k danému tématu vyloženě hodí). Každý z hrdinů má své trable v osobním životě vně pornobranže – Eddie nevychází s matkou, Amber přijde soudní cestou o své děti z dřívějšího vztahu, „Bruslařka“ hoří ve škole, Buck je vyhozen z práce atd... Balzámem na jejich bolístky je pobyt v Jackově domě, kdykoliv se točí nový film. Bazén s vířivkou, Jackova upřímná otcovská péče, spousta krásných dívek, kvalitního pití a méně kvalitních drog, peněz a v dané branži i úspěchu a uznání. Zde všichni zapomínají na svá hoře z předchozích životů, společně pracují a dobře se mají... Jenže každá pohádka má svůj konec, a tak přichází zlom – předznamenaný sebevražednou střelbou v Jackově domě na Silvestra roku 1979. Náhle se vše hroutí. Poctivě natáčené pornofilmy jsou drceny nástupem levného amatérského videa, závislost na drogách je čím dál silnější a ego některých jedinců narostlo do rozměrů větších, než kterých dosáhne v akci i ten největší penis v oboru. Každý z hrdinů prožívá velké krize a zklamání, všichni - byť každý zvlášť - klesají na úplné dno. Vzestup a pád by mohl být završen závěrečnými titulky, ale to by celý film nesměl být pojat v onom přízračně pohádkovém duchu. Úsměvný hold dané době a profesi nemohl jít ruku v ruce s tragickým koncem. A tak se vše ještě jednou v dobré obrátí. V tom filmu se všem daří podobně jako Eddieho (nad)přirození. Jednou je nahoře a je úspěšný a silný, podruhé je dole, ochablý a slabý. Prostě - jak jsem již řekl - klasický příběh o vzestupu a pádu. A tak pořád dokola a dokola, chvíli s úsměvem, podruhé s pláčem...

Hříšné noci Hříšné noci či následující, podobným stylem točená Magnolia, jsou přehlídkou oblíbených Andersonových režijních fines tohoto raného období jeho tvorby. Epizodická struktura, propletená mozaika osudů několika hrdinů (oba filmy v takřka totožném hereckém obsazení), hořká komedie s tragickým či nostalgickým nádechem – to vše často vyvolává zmínky o podobnosti s filmy Roberta Altmana. Stejně jako záliba v dlouhých, nestřižených jízdách kamery či schopnost pro evokaci atmosféry zvolené doby, v níž se film odehrává. Kromě toho je pro P. T. Andersona typická práce s ruční kamerou, pečlivá volba soundtracku, používání časových (a jemně komentujících) mezititulků či třeba záliba v kuriózní absurdní náhodě á dokáže změnit náš život (Magnolia se tomuto tématu věnuje cele, v Hříšných nocích se jedná o scénu přestřelky v nočním bistru  vystřižené z některých filmů bratří Coenů).

Pravda, někdo může všechny ty kamerové experimenty vnímat jako formalismus a účelovou režijní exhibici. Jiní ale tyto znaky považují za autorský styl, konkrétní režijní rukopis. Obě strany mají pravdu. A jisté je ještě jedno. Paul Thomas Anderson filmem Hříšné noci (který se na sklonku minulého roku objevil v českých DVD půjčovnách) naprosto prorazil, získal si oblibu u diváků a u kritiků renomé zázračného dítěte Hollywoodu. Magnolia tuto pověst potvrdila a v očích mnohých ještě navýšila. Před P. T. Andersonem tak každým dalším filmem stojí těžký úkol obhajoby. Podle ohlasů na film Až na krev se mu to zdá se zatím daří. Osudu někdejšího zázračného dítěte Donnie Smithe z Magnolie P. T. Anderson prozatím úspěšně uniká.

Hříšné noci (Boogie Nights, USA 1997)
Režie: Paul Thomas Anderson
Scénář: Paul Thomas Anderson
Kamera: Robert Elswit
Hudba: Michael Penn
Střih: Dylan Tichenor
Hrají: Mark Wahlberg (Eddie Adams), Burt Reynolds (Jack Horner), Julianne Moore (Amber Waves), John C. Reilly (Reed Rotchild), Heather Graham (Brandy) ad.
Palace Pictures, 156 min.