Budiž. Může to působit jako konstrukt. Schválnost. Vymyšlenost. Zakládat na pouhé shodě jmen režisérů (Roy Andersson, Wes Anderson a P. T. Anderson) téma lednového Speciálu. Jenže důvodů k tomu se nabízí nečekaně mnoho: především – do českých kin právě nyní přicházejí (nebo v nejbližší době přijdou) jejich nejnovější filmy (Ty ý žiješ, Darjeeling s ručením omezeným, Až na krev). I rukopis tvůrců vykazuje spoustu shodných či podobných znaků: Osamělí hrdinové. Epizodická struktura. Originální práce s hudební složkou a s mizanscénou. Leckdy nepřehlédnutelná výtvarná stylizace. Atd, atd... Filmy skorojmenovců Anders(s)onů jsou krásným (a špičkovým) příkladem výrazné tendence současné kinematografie, v níž je realismus nahrazován stylizovaným nadhledem a odstupem, ucelený příběh mozaikou mikroepizod a s žánry či emocemi se v nich často pracuje pouze na jejich nejostřejších hranách... Ale i přesto všechno se možná ozvou hlasy  filmy P. T. Andersona zase až tak moc výtvarně stylizované nejsou. A že Roy Andersson má ve svém jméně o jedno „es“ navíc. A že premiéra filmu Až na krev nespadá do tohoto lednového období, nýbrž až na březen. A nám nezbude, než tiše přiznat  tento Speciál je tak trochu vymyšlenost. Schválnost. A může dokonce působit i jako konstrukt. Budiž.

Vítek Peřina