Neuzavřené post scriptum

Krásná dodnes Manoela de Oliveiry

Setkávají se náhodně uprostřed soudobé Paříže po téměř čtyřiceti letech, během kterých se změnilo všechno a nezměnilo se nic. Osobitá pocta Manoela de Oliveiry ímiž adresáty jsou Luis Buñuel, Jean-Claude Carriére a jejich slavná, surrealisticky podbarvená Kráska dne, nechává opět ožít Séverine a Henriho Hussona, dávného přítele jejího zesnulého muže. Stejně jako kdysi v Krásce dne provází i nyní, po mnoha letech, vztah Séverine a Hussona stejné vnitřní napětí ási směs přitažlivosti a odporu. Stejně jako kdysi je i nyní Séverine (ztvárněná Bulle Ogier namísto Catherine Deneuve) aristokraticky krásná, elegantní žena íž dřívější smyslnost i erotické představy sice během prošlých let vyprchaly, zůstala jí ovšem její vnějškovou dokonalostí umocňovaná nepřístupnost, unikavost a nepolapitelnost á obestírala tuto postavu v Krásce dne a která nyní determinuje – a to doslova i přeneseně – i současná setkávání Hussona a Séverine.

Krásná dodnes Přestože se Oliveira nezříká ani do struktury filmu nenásilně zakomponovaných tematických asociací, propojujících Krásnou dodnes s legendárním Buñuelovým filmem (ať již jde o totožný obraz zavěšený na zdi nebo o surrealistickou vsuvku v podobě kohouta v hotelové chodbě), zůstává vždy bytostně svůj – Krásná dodnes je tak zejména hravou, potutelnou hříčkou, inspirovanou duchem Buñuelovy Krásky dne a utvářenou vyhraněným, typickým rukopisem Manoela de Oliveiry, nikoli pouhou buñuelovskou variací či imitací.

A zatímco scény Buñuelovy Krásky dne naplňovalo světlo a studený jas, symbolizovaný mimo jiné také samotnou Séverine, Oliveirova Paříž v Krásné dodnes je především městem noci a temnoty, převládající černě á naopak konvenuje zejména s Piccoliho postavou nyní stárnoucího Hussona. Přítmí zšeřelého koncertního sálu, tmavých ulic spícího města, příšeří pařížského baru či potemnělého hotelového pokoje poskytuje Oliveirovi možnost důmyslného využívání světla – šerosvit kontrastů jasných a tmavých ploch modeluje mizanscénu a upomíná na Oliveirovu spřízněnost a inspiraci tradicemi klasického malířství. Kultivovanou výtvarnou kompozici mizanscény, charakteristickou pro celou Oliveirovu kinematografii, zdůrazňuje jeho opět tradiční lpění na divadelními principy ovlivněném filmovém vyjadřování – převážně statická kamera snímá herce v dlouhých záběrech často z frontálního pohledu či z profilu, anebo zachycuje jejich v zrcadlech znásobené odrazy é pak dotvářejí pečlivě konstruovanou, plastickou vnitřní strukturu mizanscény.

Krásná dodnes Prostý, nepříliš dějově zatížený příběh se pak odvíjí v na první pohled monotónním lineárním vyprávění, ve skutečnosti ovšem nápaditě vystavěném na jednoduchém, obezřetně strukturovaném narativním půdorysu, kdy jsou momenty (ne)záměrně zmařených setkání Séverine a Hussona v divadle či v hotelové hale opakovaně prokládány scénami z baru, v nichž monsieur Husson vypráví barmanovi příběh Séverine-Krásky dne, a častokrát navíc spojeny drobnými intermezzy v podobě záběrů na (převážně noční a hojně osvětlené) panorama velkoměsta. Společně s hudbou, dalším to výrazným prvkem Oliveirových filmů, tak tento pravidelný, periodický chod vyprávění postupně vytváří vlastní pomalý, ale intenzivní a dynamický rytmus filmu ý tak pozvolna směřuje ke svému vrcholu, k nejdelší scéně společné večeře v opulentně zařízeném hotelovém pokoji. Právě v ní se plnou měrou úročí Oliveirův vyrovnaný, promyšlený a přemýšlivý režijní styl. Konečné setkání Hussona a Séverine postrádá nostalgii vzpomínek na uplynulá léta; je výrazem jejich bezprostředního boje o dominanci, na který však Oliveira nahlíží prizmatem jemné, lehce provokativní ironie. Séverine a Husson odcházejí neznámo kam, číšníci uklízejí pokoj, až po jeho zvláštní návštěvě nezbývá ani stopa. A Oliveirův osobní komentář k Buñuelově Krásce dne zůstává stále otevřený.

Krásná dodnes (Belle toujours, Protugalsko – Francie 2006)
Režie: Manoel de Oliveira
Scénář: Manoel de Oilveira, inspirováno románem Josepha Kessela
Kamera: Sabine Lancelin
Střih: Valérie Loiseleux
Hrají: Michel Piccoli (Henri Husson), Bulle Ogier (Séverine Serizy), Ricardo Trêpa (barman), Leonor Baldaque (mladá prostitutka), Júlia Buisel (stará prostitutka) a další.
70 min.
Hana Stuchlíková