Stephen Frears o Královně

Čím byla pro vás tato „monarchistická“ látka přitažlivá?

Je to jednoduše zajímavý příběh a odehrává se ve světě, ve kterém žiju. Pokud byste byl Angličan, královská rodina a tyto instituce by byly integrální součástí vašeho života. Pokaždé, když pošlete dopis  na něm královna  prakticky nemožné tomu uniknout. A i když jsou některá ustanovení směšná, královna je obdivuhodná a mimořádně populární žena. Je na ní něco jedinečného, vztah mezi Angličany a jejich panovnicí je čímsi zvláštní.

V jistých aspektech je Královna shakespearovským tématem. Je to symbolický příběh ž vypráví mnohé o mojí zemi ž je rozdělena mezi tradici a modernismus. Film hovoří o konfliktu ý tyto dva světy staví tváří v tvář, stejně jako o tradici ž je silnou stránkou i slabinou této země. S autorem scénáře Peterem Morganem jsme spolupracovali již na filmu The Deal v roce 2003 ý se zaměřoval na Tonyho Blaira. Královna je jakýmsi pokračováním, s tím rozdílem  hlavní postavou je tentokrát královna.

Stephen Frears Váš film je charakteristický lidskostí hlavních postav a absencí karikatury. Soustředil jste se specielně na tohle? Ano, to je to  jsme já a Peter Morgan chtěli od začátku. Poté, když jsme se dostali dál, jsme chtěli prostě vznést otázku věrohodnosti. Neměli jsme však žádné povinnosti vůči královské rodině, kromě zodpovědného a spravedlivého chování ž oni jsou lidské bytosti a každý z nich má svou citovou stránku.

Co je v Královně fikcí a co realitou? Film je založen na obrovském penzu rešeršních prací, ale scény, v nichž se postavy objevují, jsou všechny vymyšlené. V posuzování toho  je a není uvěřitelné, vás vede jakýsi instinkt.

Proč jste použili archivní materiály pro události é jste mohli zinscenovat? Tuhle složku jsme tam potřebovali mít  tomu dodali punc autentičnosti, přičemž vlastní dramatizace by neměla takový účinek. Jako základ pro fiktivní dialogy jsme měli pouze palác a postavu ministerského předsedy. A proto jsme ukázali záběry princezny Diany, skutečné záběry, jinak by tenhle film nebyl ničím víc než jen příběhem o nějakých starých lidech v jakémsi paláci ve Skotsku.

Vypadá to  kdyby vaše Královna spolu s Marií Antoinettou Sofie Coppolové signalizovaly jakýsi zrod hnutí za vzkříšení králů a královen na filmovém plátně. V minulosti jsem natočil filmy o pracující třídě, ale mně záleží čistě na projektu ý je mi nabídnut. Pokud je to dobrý příběh, společenské pozadí není důležité, ať už se jedná o Moji krásnou prádelničku či o Královnu. Obecně vzato docházím k poznání  život je tak hrozný  pouze fikce nám dovoluje se nad něj povznést.

Narazil jste na nějaké tlaky  se týče příběhu, nebo měl jste nějaké problémy s financováním tohoto projektu? Naprosto nikoliv. O královně nebyly nikdy natočeny žádné filmy a republikáni z Pathé tento násilný útok proti monarchii zafinancovali. Můžu říct  jsem měl opravdu štěstí  jsem narazil na tak zajímavé téma.

Ze serveru Cineuropa přeložil Dan Sedláček