Umění magie a šifry

Dokonalý trik Christophera Nolana

Nutnou podmínkou každého dobrého hlavolamu nebo úspěšné šifry je tzv. Kerckhoffův princip ž říká  musí existovat rozdíl mezi principem dané šifry a metodou jejího řešení, tedy použitým klíčem. Vrcholem každého kouzla je údiv na tvářích publika ý spočívá v návratu nezvykle zmizelé obyčejné věci. Je-li film kouzlem a jeho podstatou je princip či způsob vyprávění, pak klíč k jeho interpretaci je uschován na místě, kam divákův pohled primárně nemíří. To je, stručně a zjednodušeně řečeno, obsahem i kouzlem nového filmu Christophera Nolana The Prestige (v českém distribučním překladu Dokonalý trik).

Nolanův snímek na jedné straně podobně jako např. I&ntilda;árritův Babel (2006) využívá různých časových rovin ve vyprávění a podobně jako Tykwerův Parfém, příběh vraha (2006) je adaptací literárního díla (Christophera Priesta) a nabízí divákovi „návod“, popisující tři postupné akty určité činnosti: v Parfému to byla výroba dokonalé vůně, v Dokonalém triku samotný proces úspěšného kouzla. Na straně druhé je film důslednou aplikací zobrazeného principu na samotný způsob vyprávění é je navíc taktéž rozčleněno do tří částí, z nichž dvě spočívají ve „čtení“ deníků hlavních postav (nejblíže má celý komplex narativních strategií snad k Foucaultovu kyvadlu U. Eca).

Dokonalý trik Nolanova fascinace faktem a pocitem viny (Memento, 2000, Insomnia, 2002, Batman Begins, 2005) na jedné straně a jeho údiv nad lidskou důvěrou ve vlastní paměť (Memento), v spánek (Insomnia) a ve znehybňující funkci strachu (Batman Begins) na straně druhé skutečně připomínají obsesi ž je zároveň nejen ústředním tématem jeho filmů, ale také vnějším faktorem jeho režisérské práce. Dokonalý trik (2006) tak lze za jistých okolností chápat jako určité završení dosavadní „analýzy“ zmíněných stavů lidského vědomí, neboť zároveň využívá i zobrazuje posedlost, spočívající v touze předvést dokonalé kouzlo.

Příběh dvou soupeřících kouzelníků (Christian Bale a Hugh Jackman) o prestiž a uznání fiktivního publika na přelomu 19. a 20. století ý je sám o sobě zápasem moderní vědy s imaginací vynalézavých géniů, představuje reálnému, filmového publiku dvě odlišné koncepce přístupu k magii a ke kouzelnickému řemeslu: přístup Alfreda Bordena (Bale) je úzce spjat se životem mimo pódium, zatímco koncepce Roberta Angiera (Jackman) je v základu pouhým představením. I přestože jsou oba nesmiřitelní iluzionisté úhlavními nepřáteli (opět se zde objevuje téma viny, tentokrát za smrt ženy jednoho z nich), v závěru se oba, odlišnými cestami, dopracují ke zjištění  skutečná iluze, skutečné umění je možné jen za cenu oběti , zprostředkovaně a v pohodlí, dává v podobě jedinečného času vlastního života i divák sám.

Dokonalý trik Nolanova filmografie skutečně vykazuje postupný a jednotný vývoj. Již ve svém debutu Following (1998) Nolan představil divákovi příběh ý je zprostředkován změtí pohledů é jsou podstatným způsobem ovlivněny obsesí hlavní postavy – v případě Following jsou to kolemjdoucí, kteří míjejí postavu spisovatele; jednotlivé sekvence jsou „vyvázány“ z tradičního chronologického řádu (podobně i v The Prestige, kde se vyprávění „řídí“ četbou deníků obou hlavních protagonistů)  na jedné straně zobrazovaly proces obsese hlavní postavy a na straně druhé nutily diváka podobným způsobem skládat jednotlivé události v celek tradičního příběhu. Nejvyhraněnějším příkladem této narativní strategie je bezpochyby v pořadí druhý Nolanův film: Memento (vznikl podle povídky jeho bratra Jonathana, původní název zněl Memento Mori). Podobně jako hlavní hrdina – Leonard Shelby (Guy Pearce) – je i divák „postižen“ neznalostí událostí (hlavní postava nemá krátkodobou paměť) a je nucen postupovat na základě psaných odkazů ých má Leonard díky tetování plné tělo. Vyprávění v podstatě směřuje dvěmi směry: časově zpět a lineárně dopředu, přičemž se zhruba v polovině celkově rekonstruovaného příběhu oba směry potkají. Jednotlivé přechody jsou signalizovány změnou pohledu: černobílého v barevný.

The Prestige využívá jak narativní hry s divákem, podobně jako první dva Nolanovy snímky, tak specifičnosti prostředí (je tématem příběhu i „atmosférou“ vyprávění), v němž se odehrává (vzpomeňme znepokojující polobdělý stav hlavního hrdiny v Insomnii nebo tajemstvím opředené Gotham City v Batman Begins). Je-li tématem příběhu The Prestige fakt kouzla  kouzlo i základní narativní strategií (např. Borden čte deník Angiera  Angier četl deník Bordena, přičemž obě četby splňují tři základní kroky správného kouzla). I celý film je kouzlem (tentokrát s cílem ohromit diváka), neboť poslední krok (tzv. vrchol: the prestige) je v samotném závěru explicitně vyjádřen: klíč leží tam, kde ho publikum vidět nechce. Úspěšné kouzlo bylo završeno, v každém případě ku prospěchu diváka.

Dokonalý trik (The Prestige, USA 2006)
Režie Christopher Nolan
Scénář: Christopher Nolan a Jonathan Nolan
Kamera: Wally Pfister
Hudba: David Julyan
Střih: Lee Smith
Hrají: Christian Bale (Alfred Borden), Hugh Jackman (Robert Angier), Michael Caine (Harry Cutter), Scarlett Johansson (Olivia Wenscombe), David Bowie (Nikola Tesla) a další.
Warner Bros., 128 min.