Dlouho jsme v redakci Fantomu přemýšleli  „oslavit“ jubilejní 30. číslo Fantomu. Kterak slavnostně zahájit již čtvrtý rok vydávání tohoto internetového měsíčníku? Jak pojmout tento kulatý listopadový Speciál? Bouchneme šampus? Vydáme Fantom tiskem? Začneme ho překládat do angličtiny? Nebylo nakonec třeba našeho rozhodnutí. Řešení přišlo samo - v podobě výtečné novinky režiséra Martina Scorseseho. Proto jsme narychlo odvolali všechny své skryté agenty v Cinepuru, Iluminaci či Filmu a době a zaúkolovali je psaním o filmech této žijící legendy amerického filmu.

Již přes třicet let se Scorsese umanutě vrací k několika svým oblíbeným tématům, žánrům či třeba hercům (např. gangsterka, New York, De Niro, dnes Di Caprio). I my ve Fantomu se po třicet čísel opakovaně vracíme ke svým oblíbeným tvůrcům, tématům, žánrům či kinematografiím (spíše v obecné rovině a zcela namátkou zmíním Nový Hollywood, francouzský film, asijskou kinematografii, westerny atd...). Ale stejně jako Scorsese dokáže přehodit výhybku a natočit monumentální biografický epos v duchu klasického Hollywoodu (Letec) či kostýmní drama (Věk nevinnosti), snažíme se i my zabrousit občas do – pro „cinefilní“ magazín možná méně obvyklých - žánrů (akční film, horory, současný Hollywood)…

Ale dost již toho. Přirovnávat Fantom ke Scorsesemu je zaprvé rouhání a zadruhé dost zjevný nesmysl ý si můžeme dovolit jenom proto  máme kulaté narozeniny. Martin Scorsese však svým řemeslným perfekcionismem, auteurstvím, propojením evropského duchu s hollywoodským stylem, svou zálibou v některých žánrech a odvahou k experimentům přesně symbolizuje tvůrce, k nimž se ve Fantomu rádi znovu a znovu vracíme. Doufáme  tak činíme i k vaší potěše.