Spád United 93

Let číslo 93 Paula Greengrasse

Blízkost pátého výročí teroristického útoku na New York a Washington přinesla krom jiného několik audiovizuálních zpracování tohoto tématu. Dosud nejvýraznějším počinem o 11. září byl povídkový film 11'09''01 ý ale nesledoval události přímo na palubách letadel. V českých kinech se zanedlouho i objeví Stoneovo World Trade Center s Nicholasem Cagem v hlavní roli.

Kritika z různých částí světa vyzdvihuje mezi všemi jmenovanými film United 93 (u nás přeložen jako Let číslo 93) od Paula Greengrasse (neplést tedy s televizním Flight 93). Film se soustředil na události na palubě jediného ze čtyř letadel é teroristé nedokázali navést na cíl. Pasažéři se vzbouřili a letadlo spadlo u Shanksville v Pennsylvánii. Čeští recenzenti všeho druhu se při téměř bezvýhradné pochvale Letu číslo 93 liší prakticky pouze mírou stylistických dovedností: každý z nich píše o napínavosti a autenticitě, založené na angažování neherců/ neznámých herců, poctivých rešerších a rozhovorech s pozůstalými, ruční kameře a odmítnutí patosu. Se všemi konstatováními se v zásadě dá souhlasit, zaměřím se proto na analýzu několik vybraných aspektů, týkajících se spíš výstavby narace, než autentifikace a reference, tzn. vztahu filmu k historickým událostem. (Zajímavý výčet anachronismů, omylů a historických nevěrohodností filmu apod. je k nalezení na http://www.imdb.com/title/tt0475276/goofs.)

  1. Let číslo 93Greengrass zachoval ve struktuře dramatu se silným politickým aspektem ideologickou otevřenost. Nejenže se vyhnul obávanému patosu ý se u nás často označuje jako „hollywoodský“ nebo „americký“. Dobré srovnání poskytuje ideologicky daleko méně otevřené docudrama Hrdinové letu 93 (Flight That Fought Back, r. Bruce Goodison, 2005) é uvedla i Česká televize. Využitím černých rámečků, úvodní sekvencí probouzející se Ameriky a několika silně interpretačními konstatováními o letištních kontrolách, bin Ládinovi a o „poselství odvážného činu“ se zásadně ideologicky liší od Greengassova filmu (A platí to ostatně i pro název). Let číslo 93 je dynamičtější že i motivace činu posádky a pasažérů zůstává otevřená: možná byli výjimečnou sbírkou individualit, možná jediní dostali čas a šanci reagovat. Jejich boj byl první odvážnou protiakcí světové velmoci, ale zároveň zoufalým bojem několika jedinců o vlastní život.
  2. Greengrass se soustředil na gradaci a neposkytl čas pro emocionálně motivovanou retardaci v podobě obvyklých zpomalených záběrů nebo flashbacků. Lakonicky řečeno, staral se o napětí spíš než o dojetí. Děj končí pádem letadla. Katarze je soustředěna do finálního titulku, vytěsněna „za“ film. O to silnější dojem si divák odnáší, odchází „otřesen“, nebo „zmrazen“. Gradaci by nejlépe vystihla statistika á by vyčíslila, kolik času stráví kamera u monitorů a radarů (přestřihává se mezi dvěma/více prostředími) a jak postupně čím dál víc zůstáváme na palubě letadla  ji už neopustili. Kvůli vhodnému dramatickému zakončení Greengrass nechává pasažéry i proniknout do kokpitu a zápasit s únosci, ačkoliv se nezdá pravděpodobné  se jim to podařilo.
  3. Greengrass nepřesytil film dokumentárními fakty. Hrozilo to především v okamžiku, kdy unesení cestující telefonují z paluby letadla. (Kromě záznamů z FAA a černé skříňky jsou to prakticky jediné důkazní materiály zevnitř letadla.) Na rozdíl od interpretací zdůrazňujících absorpci historických dat dávám přednost tomu  Let číslo 93 ocenili kvůli selekci a účelnému výkladu faktů. Při tvorbě scénáře se Greengrass nepokoušel osvětlovat minulost žádného z účastníků ani v dialozích, pominul tedy nejsnáze dostupná fakta.
  4. Režisér udržel v přijatelné rovině tzv. odsémantizovaný jazyk, tedy profesní mluvu letectví, řízení letového provozu (FAA) a vzdušné obrany. Vysoce specializovaná odvětví neprezentuje jako nedotknutelné specialisty, ale zachycuje je v dosud nepoznané situaci, ve zmatku a dysfunkční komunikaci. Striktně formální komunikaci při řízení letového provozu narušují emoce. Pokud divák bez speciálního vzdělání nerozumí jednotlivým pokynům a údajům o spojení s letadly a jejich výšce, neztrácí ze zřetele smysl jejich konání, „akční“ povaha odsématizovaného jazyka nemá ten dopad  bychom přestávali mezi jednotlivými postavami rozlišovat.

Také tyto čtyři faktory, nejen výběr herců a samotné téma, způsobily  při Letu číslo 93 přestává v sálech šustit popcorn. Je to především schopnost vyprávět spletité děje bez zmatení a přiblížit se událostmi nabitým okamžikům v odpovídajícím vyprávěcím čase. A přitom celou dobu všichni víme  to dopadne.

Let číslo 93 (United 93, USA/Velká Británie/Francie 2006)
Scénář a režie: Paul Greengrass
Kamera: Barry Ackroyd
Hudba: John Powell
Střih: Clare Douglas, Richard Pearson, Christopher Rouse
Hrají: Christian Clemenson (Thomas E. Burnett Jr.), Trish Gates (Sandra Bradshaw), Polly Adams (Deborah Welsh), Cheyenne Jackson (Mark Bingham) ad.
Bontonfilm, 111 min.
Pavel Sladký