Chtěl jsem čtenáře Fantomu z tohoto místa oblažovat podrobným rozborem situace kolem schvalování zákona o Státním fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Hysterické reakce českých producentů a filmařů jsou stejně kuriózní jako některé prezidentovy argumenty (například srovnávání podpory filmu a podpory sportu). Oběma stranám ve sporu ý se rozhodně nevyřeší odvoláváním filmů z festivalů, jsem zamýšlel věnovat citát z filmu ž je v tomto čísle recenzován:

„Samozřejmě  máme vždycky pravdu. Ale pokaždé je přitom možné  se také trochu mýlíme.“
(Králové a královna, režie A. Desplechin)

Avšak tato citace bohužel ztratila na své působivosti v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl  film ý jsme v prosincovém Fantomu zařadili mezi nejlepší snímky loňského roku, byl před několika dny stažen z distribučních plánů. I přesto jsme se rozhodli texty zachovat. Možná právě proto. Vzniká totiž krásná analogie. O kvalitních filmech – českých i zahraničních – si dnes už můžeme jenom… psát. Poštěstí se nám je i vidět?