Střípky pravdy

Syriana Stephena Garghana

Rytmus vybublávání čistě politicky orientovaných filmů bývá většinou závislý na aktuální politické situaci a následné potřebě autora se k ní vyjádřit. Politické filmy si divák nežádá, žádá si je doba. Divák jednak cítí nudu a jednak tyto filmy trpí rychlým stárnutím (ač i zde můžeme mluvit o nadčasovosti). Politický film je proto nucen (na rozdíl např. od fantasy či scifi) diváka lákat na něco extra.

Syriana Film Syriana nejenom  nabízí zpracování ožehavého politického tématu, plejádu slavných jmen, ale i poměrně avantgardní přístup ke střihu. Scenárista a režisér Stephen Garghan touto metodou obohatil i Soderberghův Traffic a tato sonda do útrob moderní politické situace mu přinesla ocenění Akademie.

Film Syriana zvolil sondu socio-politickou. Mnoho postav é se nikdy nesetkají a přesto se podílí na procesu ý by se dal asi nejlépe nazvat – „aktuální politická situace na světě“. Syriana i neinformovaného diváka vtáhne do děje tím  jej učí rozumět strukturám é řídí svět a rozhodují o tom, bude-li nebo nebude-li válka. Linií příběhu je několik s tuctem postav, díky čemuž se divák nepřikloní ani k jedné ze stran (Američané, nebo muslimové), ale naopak k tendenci á vládne na obou. Je jí snaha pomoci vybudovat na Předním východě stát na ekonomické úrovni Evropy a uklidnit rozbouřenou náboženskou situaci. Obecněji řečeno, snaha o mír na jedné straně a na druhé straně tendence mašinérie ropných magnátů ž praktiky vedou v důsledku k válkám. Sledujeme na jedné straně příběh tajného agenta (George Clooney) ý částečně na vlastní pěst provádí pod křídly CIA špionáž na Předním východě, odborníka na energetiku (Matt Damon) ý pomáhá perskému princi (Alexander Siddig) budovat suverénní stát tamtéž – zbavený chudoby a tím i náboženského fanatismu, washingtonského úředníka (Jeffrey Wright) ý odhaluje korupci na nejvyšších místech. Proti této idealistické linii stojí mezinárodní „cech“ profesionálních obchodníků, kteří nikomu neškodí  pokud nejde o stav jejich bankovního účtu. Tendence namastit si kapsu i za cenu ohrožení světového míru jsou  na straně Peršanů, tak Američanů. Narážka na rodinku ropných magnátů z Texasu Bushových, kteří pro svůj vlastní profit neváhali rozvířit politickou situaci konce milénia a znovu obnovit konflikt táhnoucí se již od křižáckých válek  zjevný. Maska náboženství je skutečně jen maskou, jde o ropu a z ní tekoucí peníze.

Syriana Závěr filmu dává pocítit  jsme v rukou primitivů, schopných zmáčknout knoflík ý odpálí řízenou střelu  protože ráno vstali z postele levou. Pocit bezmoci ý panoval ve filmech Alan J. Pakuly a pachuť reality Sidneyho Lumeta  v pohodlí kina nikdo nečekal, se se Syrianou vrací zpět.

Politický film obecně soupeří s nadměrnými kvanty dat, jmen organizací, společností, korporací, smluv nebo funkcí, o kterých normální smrtelník nikdy neslyšel. 80. léta v Americe se vracela k servilnosti v duchu antikomunistických agitek 50. let, naopak léta 90. a současnost otevírá stále častěji kauzy americké vnitropolitiky, na jejímž základě pak soudí politiku zahraniční. Návrat k letům 70. a jejich kennedyovsko-nixonovsko-wategertsovskému šoku je zjevný. USA hnijí zevnitř a jediná smysluplná cesta je zobrazit celou situaci v její plastičnosti. Syriana tuto situaci odhaluje v nebývale poutavé formě á si rozhodně zaslouží pozornost diváků.

Syriana (USA, 2005)
Režie, scénář: Stephen Gaghan (podle knihy Roberta Baera)
Kamera: Robert Elswit
Hudba: Alexandre Desplat 
Hrají: George Clooney (Bob Barnes), Matt Damon (Bryan Woodman), Jeffrey Wright (Bennett Holiday), Chris Cooper (Jimmy Pope), William Hurt (Stan Goff), Christopher Plummer (Dean Whiting), Alexander Siddig (princ Nasir Al-Subaai) ad. 
Warner Bros., 128 min.