Překročení hranic?

Grizzly Man Wernera Herzoga

Timothy Treadwell, amatérský samozvaný přírodovědec, dokumentarista a ochránce medvědů grizzly, byl na podzim roku 2003 spolu se svou přítelkyní zabit – jak jinak – medvědem grizzlym. Werner Herzog posléze natočil dokument ý právem vyhrává jeden festival za druhým a nyní se v rámci Febiofestu dostává i do Čech: Grizzly Man.

Timothy Treadwell je dalším v řadě Herzogových filmových hrdinů, kteří pro splnění svého snu překročí hranice myslitelnosti. Ať už je to vynálezce speciálních vzducholodí Graham Dorrington (The White Diamond), Dieter Dengler se svým snem létat (Little Dieter Needs To Fly), řezbář – skokan na lyžích Walter Steiner (Die Große Ekstase des Bildschnitzers Steiner) či samotný Werner Herzog v dokumentu Lese Blanka Burden of Dreams o průběhu natáčení Fitzcarralda. A to nemluvím o hrdinech jeho hraných filmů, zosobněných povětšinou Klausem Kinskim (Fitzcarraldo, Cobra Verde, Aguirre: der Zorn Gottes, Schrei aus Stein…).

Timothy Treadwell se po třináct let vracel na Aljašku  zde žil v těsné blízkosti grizzlyů. Během svých expedic natočil stovky minut unikátních záběrů těchto medvědů, stejně jako stovky minut sebe sama, Timothyho Treadwella, „ochránce aljašských medvědů“.

Grizzly ManHerzog zkombinoval Treadwellovy záběry z několika posledních výprav (a především z té poslední) a rozhovory s Treadwellovými známými či s odborníky na danou problematiku (biolog přes medvědy, koroner ý ohledával mrtvoly Treadwella a jeho přítelkyně a další). Podařilo se mu natočit dokument ý diváka nenechá ani na okamžik v klidu. Neustále vás nutí řešit otázku, o čem vlastně Grizzly Man především vypovídá:

Film může zprvu krátký okamžik působit coby klasický přírodovědný dokument o medvědech, záhy jako dokument o tragické smrti amatérského „medvědologa“, posléze coby dokument o amatérském narcistním filmaři Timothy Treadwellovi (v některých pasážích by se Grizzly Man dal považovat za velmi svérázný „film o filmu“) a konečně jako pokus o biografický portrét velmi komplikované osobnosti Timothy Treadwella. Teprve časem se mozaika názorů, záběrů, nálad a výpovědí pospojuje v typicky herzogovské zobecnění, z něhož je patrné  režiséra nejvíce přitahovala tisíciletá otázka složitého (a přitom vlastně tak prostého) vztahu mezi člověkem a přírodou.

Zároveň je divák udržován v nepřetržitém napětí, způsobeném jeho – neustále se proměňujícím – názorem na osobu hlavního protagonisty filmu. Máte Treadwella obdivovat pro jeho kuráž a nadšení? Máte se posmívat jeho bláznovství, snílkovství a amatérismu? Máte ho litovat kvůli jeho zahleděnosti, dalece překračující hranice narcismu? Máte fandit jeho bohulibému záměru být prospěšný aljašským medvědům? Máte ho nenávidět za smrt jeho přítelkyně  vzal s sebou mezi divoké hladové šelmy?

Herzog takto na bázi neustálého skrytého vnitřního napětí a kontrastu vystavěl celý svůj film. Jakmile nesestříhané záběry Treadwellových samomluv začnou působit až nepříjemně komicky, ozve se jeho oduševnělý hlas (Herzog sám namluvil komentář) s poznámkou  Treadwell absolvuje ročně desítky přednášek pro děti bez nároku na honorář. Naopak krásné a unikátní záběry grizzlyů z bezprostřední blízkosti jsou následovány například výpovědí experta ž lakonicky charakterizuje Treadwellovo počínání jako nezodpovědné překročení hranic, existujících mezi člověkem a těmito šelmami po dlouhá staletí.

Grizzly ManI filmové prostředky používá Herzog na podobném principu: deformovaným obrazem značně stylizovaná výpověď koronera o posledních okamžicích Treadwellových, statické situování Timothyho rodičů do pohovky s plyšovým medvědem, záznam aranžovaného rozsypání Treadwellova popele jeho přáteli z řad „Grizzly people“ atd. Prosté a Vachkovsky působivé...

Herzog sám (coby vypravěč) rovněž upozorňuje na krásu  Treadwell zaznamenal a nezaznamenal (natočil, ale nepostřehl) – statické záběry ve chvílích, kdy Treadwell nechal běžet kameru a připravoval se ke svým „prezentacím“. Vidíme haluze křoví, prohýbající se čím dál tím více pod sílícím větrem, záběr se postupně rozmazává dopadajícími kapkami počínajícího deště... Poetičnost některých záběrů v kontrastu s naturalismem předem známého konce vynikne například v záběrech é Treadwell natočil ve stanu, do něhož se zvenčí snaží drápky probít hravé mládě lišky.

Herzog pracuje i s divákovým očekáváním – ačkoliv víceméně v úvodu filmu prozradí  se Treadwellovi a jeho přítelkyni stane, divákovo napětí s blížícím se koncem vzrůstá: Který Treadwellův záběr bude ten poslední? Bude na něm onen osudový medvěd? Zveřejní Herzog zvukový záznam Treadwellovy smrti (Treadwell stačil kameru v onen kritický moment zapnout, nesundal však krytku objektivu)? Zahlédneme konečně v záběru téměř mýtickou Treadwellovu dívku (její přítel ji systematicky nenatáčel  zachoval divákům zdání  byl na Aljašce sám)? Atd... V těchto kontrastech také spočívá genialita Herzogova dokumentu: ačkoliv se německý tvůrce celou dobu „tváří“  natáčí film o Treadwellovi, o medvědech, o tragické smrti apod., symbiózou toho všeho je pozoruhodná výpověď na téma hledání cesty člověka k divoké přírodě a hledání cesty člověka do sebe sama.

Zatímco „ochránce grizzlyů“ Timothy Treadwell prohlašuje do své kamery  ta zvířata miluje a chce pro ně jednou i zemřít, a zatímco divák se nepřestává ptát, před čím a jak aljašské medvědy vlastně chrání, Werner Herzog glosuje jeden z posledních Treadwellových záběrů, na nichž je v detailu pravděpodobný grizzly – zabiják: „Ve všech tvářích všech medvědů é kdy Treadwell natočil, jsem neobjevil žádnou laskavost a porozumění. (…) Pro Timothyho byl tento medvěd přítel, já však vidím jen jeho prázdný pohled, vyjadřující napůl znuděný zájem o potravu. (…) Není podstatné, zda Timothy Treadwell jednal správně či špatně. To  zůstává, jsou záběry é natočil. A zatímco sledujeme zvířata v jejich volbě života, v jejich kráse a strašlivosti  čím dál více zřejmé  to není ani tak pohled do světa divoké zvěře  do našeho vnitřního světa, do nás samých. A to dává – na pozadí Timothyho mise – smysl jeho životu a smrti.“

Těmito vlastními slovy končí Werner Herzog další z řady svých filmů o výjimečných lidech plnících si své neobvyklé sny. Ať už s touto charakteristikou souhlasíme, nebo ne  tomu tak. Pro svůj sen Treadwell žil a zemřel a jeho výjimečnost spočívala už jen v tom  ho sežral grizzly.

Grizzly Man (Kanada/USA 2005)
Režie: Werner Herzog
Kamera: Peter Zeitlinger
Hudba: Richard Thompson
Střih: Joe Bini