Andy Warhol – život v datech

Andy Warhol (1928 – 1987) patří k podobnému typu moderní ikony jako Marylin Monroe nebo Elvis Presley – tedy umělci ž dílo bylo zastíněno slávou jejich osobnosti. Warhol byl slávou posedlý, stejně jako bohatstvím a díky své vynalézavosti dosáhl panteonu světových celebrit, ač je jeho dílo pro konzumního diváka nestravitelné. Tento nadproduktivní renesanční umělec pop kultury – malíř, reklamní kreslíř a návrhář, filmař, spisovatel, sochař producent – zůstává záhadou i jako lidská osobnost. „Vládce loutek“ ý měnil obyčejné lidi podle vzoru hollywoodských hvězd. Suita Warholových přátel – Candy Darling, Viva, Holly Woodlawn a Ingrid Superstar, mezi jinými – vždy hrávala jen samu sebe, nebylo podstatné jak, stačila pouhá přítomnost. V jeho rukou se obyčejné věci měnily v umělecká díla a s postupem slávy se i on sám změnil v onu ikonu á dávala věcem hodnotu jen svým vlastním podpisem.

Autoportrét Warhol začínal jako reklamní návrhář a ve všech svých profesích se držel základního pravidla reklamy: zajímavost, výraznost a jednoduchost. Jeho experimentální filmy jsou záznamem syrové skutečnosti, trvání času, kroniky běžného života bez příběhů. Warhol je ve filmovém průmyslu jednak voyeurem  pouhým zaznamovatelem. Jeho obrazy nenesou žádný charakteristický rukopis, jsou přesnými kopiemi fotografií. Warhol je odtažitý i v osobním životě, fóbický z fyzického doteku  barokní malíř napudrovaný a v paruce.

6. srpna 1928 se v malém městečku Forest City (stát Pensylvánie) v rodině rusínského emigranta ze Slovenska Ondřeje Warholy a ženy Julie narodil budoucí génius pop-artu Andy Warhol.

1945 – maturoval na Shenley High School (rodina se přestěhovala do Pittsburgu), zapsal se na Carnegie Institute of Technology, kde promoval roku 1949. Seznamuje se s Phillipem Pearlsteinem, se kterým se stěhuje do New Yorku. Warhol si přivydělává malováním reklam pro časopisy Success is a Job, Harper´s Bazaar, Vogue. Maluje reklamy na dámské boty a obaly knih.

1952 – první výstava přátelům Trumana Capoteho v newyorské Hugo Gallery.

Campellova polévka   1953 – 55 – spolupracuje s divadelní skupinou Lower East Side, pro kterou navrhuje kulisy. Barví si vlasy na stříbrno a píše knihy (Dvacet pět koček jménem Sam a Jedna modrá kočička).

1956 – vydává se na cestu kolem světa s Charlesem Lisanbym (návrhář televizních setů).

1960 – začíná malovat první obrazy inspirované komiksy (Dick Tracy, Pepek Námořník, Superman) a maluje dvě láhve Coca-Coly.

1961 – navrhuje výlohu pro firmu Lord & Taylor v duchu Dicka Traycyho. Vystavuje Campellovy polévkyDolarové bankovky na výstavě pop artu – The New Realists. Brzy se jeho tvorba stává velmi slavnou.

1963 – pronajímá své první studio na East 87th Street – požární zbrojnici, seznamuje se se svým prvním asistentem Geraldem Malangou a pracuje na svém prvním filmu Tarzan and Jane Regained. Brzy objevuje legendární Factory (podkrovní prostory na 231 East 47th Street). Začíná s masovou produkcí sítotisků. Film Sleep patří k prvním slavným filmům, osmihodinový záznam (puštěný zpomaleně) spícího člověka. Iritující a jednoduchá originalita získává Warholovi zájem kritiky.

1964 – vyhotovuje kolekci Třinácti nejhledanějších mužů pro Světový veletrh v New Yorku. Získává Ocenění nezávislého časopisu Film Culture. Vytapetuje Factory stříbrným alobalem. Následují filmy: Kiss, Haircut, Blow Job, Eat a šestihodinvý záznam Empiure State Building Empire ý vrcholí jeho rozsvícením. Jedná se o Warholův první film natočený na zvukovou kameru ý je však úplně bez zvuků.

Empire 1965 – oficiálně oznamuje  končí s malováním, setkává se s Velvet Underground, produkuje jejich první album. Vzniká film Vinyl inspirovaný Burgessovým Mechanickým pomerančem.

1966 – spolupracuje s Velvet Underground na multimediální show The Exploding Plastic Inevitable. Jednalo se o koncert skupiny spolu s performancí Geralda Malangy, na zdech byly promítány Warholovy filmy. Reakce publika byly smíšené a Reed brzy nahradil Warhola na postu manažera. Warhol dokumentuje život ve Factory ve Screen Test. Film Chelsea Girls je prvním undergroundovým filmem v komerčních kinech. Jedná se o tříhodinový záznam ve splitscreenu s warholovými ikonami z Factory jako Ondine, Mary Might, International Velvet, Gerard Malanga a také Nico.  

1967 – vzniká pětadvacetihodinový projekt Four Stars.

3. června 1968 – Warhol je postřelen Valerií Solanasovou (radikální zakladatelkou SCUM (Society for Cutting-Up Men)). Uzavírá se ještě více do sebe, extravaganci nahrazuje paranoia a strach ze smrti, ruší Factory, přestává režírovat a stává se producentem filmů svého přítele Paula Morrisseyho. Warholův prvotní striktní minimalismus nahrazují filmy pro „širší publikum“. Morrissey točí první ze série filmů s Joe Dallesanderem Flesh.

1969 – začíná vycházet Warholův časopis The Interview.

1970 – Morrissey točí Trash.

Trash 1972 – Warhol se vrací k malování. Morrissey točí Heat.

1973 – Morrissey točí v Římě Flesh for FrankensteinBlood for Dracula.

1975 – Factory se stěhuje na 860 Lexington Street na Broadwayi.

1978 – vychází A román, několikahodinový záznam rozhovorů s přáteli z Factory.

22. února 1987 – Warhol umírá ve věku 58 let při operaci žlučníku.

Rudolf Schimera