Zabiju tě a potom bude mír!

Bowling for Columbine Michaela Moorea

Michael Moore Láska a strach, výchozí emoce řídící konání člověka od jeho zrození, přes historické i osobní dospívání, až k jeho tušenému konci, svádějí boj ve vyobrazení všech mytologií. Ať už jde o boj dobra se zlem, boha s ďáblem, světlem a tmou či nebem a peklem, láska k něčemu a zároveň strach z něčeho nás uvádí do neustálých vztahů é jsou základním pilířem komunikace světa se světem. Novodobá americká mytologie íž globální vize do sebe strhává zbytek planety  oproti dřívějším označením ztělesněním svobody, do jejíhož protikladu je postaven strach z její ztráty. Zatímco svoboda se tak stává absolutním dobrem, strach z její ztráty se stává absolutním zlem, neboť strach svobodu jako takovou absolutně a konečně potírá.

Takzvané zlo – strach  pak zjevnou příčinou útoku, akce. Přestože hlavním cílem konzumní kampaně, o které tak trefně mluví rockový ďábel Marilyn Manson  vyvolání strachu a následné potřeby „utišujících“ prostředků a netečnosti ím vedlejším produktem je maximální frustrace á je v tomto řetězci jakýmsi neviditelným mezičlánkem. Ten je v „pozitivním“ případě zakončen konzumací, onou kapitální metlou věčně neukojené civilizace, v negativním, leč z hlediska lidské pudovosti daleko očekávanějším případě - útokem.

Marilyn Manson Přestože se Amerika v současnosti jeví jako nejagresivnější země světa ím cílem není stvořit agresivní jedince, ale naopak totalitně ovladatelnou masu, spokojeně si žijící v iluzi nezničitelné komunity á ve společnosti nahrazuje rodinu v jejím širším „kořenovém“ pojetí. A tak zatímco na jedné straně vzniká přísně vymezená společnost se svými vnitřními zákony a (ne)jistotami, na jejích hranicích se nutně profiluje horda nepřátel, připravených zpustošit maloměstskou iluzi. Strach z vnějšku se pak nutně hroutí sám do sebe, neboť jeho výsledkem není (dom)obrana, ale úzkostný útok ý je při nepřítomnosti skutečného vnějšího nepřítele veden na vlastní „rodinu“ nebo sebe sama.

Bowling for Columbine, Oscarem oceněný snímek amerického filmaře a levicového aktivisty Michaela Moora, vychází právě z takového „ideálního“ amerického prostředí jakým je stát Michigan, a to ve snaze nalézt příčinu střelných útoků nejen na škole v Columbine. Sám autor se tak obrací ke své komuně s kamerou v ruce  odhalil domnělé slabiny vlastní společnosti, vedoucí k její žalostné sebedestrukci. Temná minulost, krvelačné filmy, chudoba, rasismus a téměř neomezené držení zbraní, to vše pod taktovkou médií, ovládaných jediným mottem: „Krev, to jsou peníze…“. Postupná analýza možných důvodů a jejich rozbor v prostředí ostatních „mírumilovných“ států odhaluje jediného činitele americké krize – strach. Zabijácké včely, celosvětový kolaps počítačů v roce 2000 a především neustálá hrozba vyvěrající z přítomnosti spoluobčanů, kteří jsou více než kdo jiný asociováni se slovem otroctví, nesvoboda a pro svůj zřejmý původ automaticky vyloučeni ze zářivě bílé komuny. Film často s úsměvem vytváří profil běžného Američana ý žije v neustálém strachu, řítícím se na něj z bezpočtu televizních studií, a jestliže oběť i žalobce jsou přesně dáni v samotném úvodu, postupnou analýzou falešných stop a udání sleduje kamera viníka, k jehož identifikaci vede řada vedlejších důkazů a výpovědí.

Michael Moore Přestože se vedle Národní střelecké asociace, prosazující svobodné držení zbraní, objevují jako úhlavní nepřítel právě mediální praktiky, nezdá se forma „žaloby“ příliš odlišná a na vlastní oči tak vidíme marný boj s pokryteckou morálkou ý je sice otřesným důkazem mediální manipulace, přesto se line spíše formou šokujících sledů ve výsledku zdánlivě „neškodných“ motivů, aniž by hlouběji ulpěl na samotném rozboru jejich skutečných dopadů na psychiku jedince. V souvislosti s tím mu také uniká základní premisa výpovědi – strach měnící se v úzkost – a  ačkoliv je snahou autora vymezit jasného nepřítele, ten hlavní – neviditelný, mu stále pomyslně utíká, neboť jako takový nemá ve vnějším světě podoby.


Bowling for Columbine (USA, 2002)

Námět, scénář, produkce, režie: Michael Moore
Kamera: Brian Danitz, Michael McDonough
Hudba: Jeff Gibbs
Střih: Kurt Engfehr
Hrají: Michael Moore, Charlton Heston, Matt Stone, Marilyn Manson.

Evitchka