S Johnem Carpenterem o hororu

Považujete se za součást „prokletých dětí“ (narážka na klasický horor ze 60. let – pozn. red.) - generace á vyrostla na hororových filmech?

Nikdy jsem o tom takto nepřemýšlel, ale asi s vámi souhlasím. Osobně moje zkušenost s horory byla přesně taková. Žil jsem úplně mimo skutečnost a život jsem nacházel ve filmech, hlavně v science fiction, hororech a westernech. Upnul jsem se na únikovou zábavu a toužil jsem sám dělat filmy.

Zajímal jste se i o grafické umění? Byl jste fanoušek komiksů?

Ano, určitě. Miloval jsem komiksy. Ale to víte, mí rodiče a zvláště otec si mysleli  mě toto všechno kazí – filmy, komiksy. Otec chtěl  se učil na housle nebo něco podobného. Samozřejmě to bylo částečně kvůli tomu  nechtěl  dělal to  jsem dělal. A komiksy byly tím pravým zakázaným ovocem. Myslím  byly nebezpečné hlavně proto  byly tak výtvarné. Ale zároveň byly úžasné, tak vynalézavé. Co se mně týče, komiksem je Mlha. Je to moje pocta.

Dark StarJak jste proměnil svůj zájem o žánrové filmy v kariéru filmaře?

Svůj první film jsem natočil na osmičku, když mně bylo osm. S tím jsem začal. Pak jsem točil na profesionální úrovni dvanáct let. Začal jsem u USC s Dark Star ž zabralo čtyři roky a stálo dohromady 60 000. A odtud už každý další krok ý jsem udělal, směřoval do Hollywoodu. Dark Star šel do kin v roce 1975 jako kontra kulturní film, ale nezískal moc pozornosti.

Myslel jste si po Dark Star  nakonec prorazíte díky Rogeru Cormanovi, tak jako spousta jiných dnešních režisérů?

Tento názor je víc legenda než pravda. Například Coppolova Dementia 13 byla natočena proto  Corman už byl v Irsku, kde natočil The Young Racers. Měl tři dny navíc se všemi techniky a herci a chtěl udělat další film. Corman nabídl Coppolovi, ať ho natočí, ale pouze s tím  poskytne polovinu peněz. Takže Coppola rychle vychrlil scénář a prodal Angličanům práva za 20 000. Jinými slovy, choval se jako svůj vlastní producent. Chápu  legenda zní pěkně, ale není přesná. Slyšel jsem lidi říkat  to bylo něco jako tréninkové hřiště. Ale podle mě to fungovalo jako v jiných studiích. Jakmile jste zapřaženi, fajn. Dan O´Bannon přinesl Cormanovi Vetřelce, ale ten ho chtěl natočit za 100 000 a Dan měl sehnat polovinu peněz.

Přepadení 13. okrskuNechal jste se odradit, když Přepadení 13. okrsku doma propadlo?

Ano. Unavilo mě to, byl jsem dost zklamaný. Film byl distribuován s nálepkou otevřeného násilí, téměř i zneužívání černochů, zdůrazňujícího element mladistvých gangů. Ale já byl na propadák připraven. Dark Star propadl. Časem se stalo Přepadení hitem v Evropě – o dva roku později a proti všem předpokladům.

Takže vás úspěch Halloween zaskočil.

Byla to hodně zvláštní zkušenost. První  jsem slyšel, byla kupa špatných recenzí. Takže jsem si pomyslel: „A máme to tu zas.“ Pak pár kritiků film oslavovalo a byla po něm sháňka. Nezávislý distributor bojoval proti velkým studiím, takže mohl zajistil jenom pár datumů první dva týdny v říjnu. To bylo vše  mu mohla kina nabídnout. Takže film uvedl a doufal  se o něm začne mluvit. A taky že jo a majitelé kin ho chtěli zpátky. Říjen a listopad byly pro premiéru filmu nejhorší – šlo o mrtvý čas. Ale když jste měli malý film, mohli jste ho dát do kin právě teď že velká studia čekala na Vánoce. Byl to doba, kdy jste mohli vidět jiné než mainstreamové filmy.

Halloween, MlhaNěkteří diváci byli pobouřeni že všechny oběti ve filmu byly sexuálně aktivní, zatímco hrdinka zůstala pannou. Jste tedy puritánem?

Vrah v Halloween svoji sexualitu potlačuje. To je jeho problém. Je tu však blízká spojitost mezi vrahem a panenskou hrdinkou. Oba sexualitou potlačují. A sexuálně aktivní dívky jsem nikterak nekomentoval.

Mlha je na druhé straně tradiční duchařský příběh ý zdá se vypovídá o kolektivní vině.

Ano, opravdu je o vině. Nikoho zatím nenapadlo s tím přijít. Ale je také o minulosti a vině  všichni sdílíme. Promítl jsem to do postavy kněze  hraje Hal Holbrook.

Vaše filmy jsou plné plynulých serpentinovitých pohybů kamery é navozují zlověstnou atmosféru.

Můžete kameru použít pro manipulaci. V Halloween se divák identifikuje s vrahem že vidí svět jeho očima v úvodních scénách. Ale ještě důležitější je  můžete kamerou navodit pocit trojdimenzionálního prostoru. Když dáte kameru do pohybu, vytváříte iluzi hloubky.

Vaše filmy také obsahují filmové odkazy. V Halloween se děti dívají v televizi na Zakázanou planetuVěc. Imaginativnost Přepadení 13. okrsku zase svádí k Noci oživlých mrtvol. Mlha ústí ve varování: „Hledejte mlhu“ ž odkazuje ke klasické výstraze na konci Hawksovy Věci: „Stále sledujte oblohu.“ Vaše Věc sdílí podobnou imaginativnost s originálem. Zamýšlíte tím nějaký specifický účinek?

Ne, ani ne. Většinou jde o pobavení a je to nevědomé.

Existuje teorie  obrazy z jednotlivých filmů se stávají součástí kolektivního nevědomí filmových fanoušků a že každý další film naráží na tyto obrazy a spouští určité nevědomé vzpomínky.

(Dlouhý smích). To zní skvěle. Přál bych si  to řekl já.

Věc (1951), Věc (1982)

Proč jste natočil další verzi tak klasického filmu jako je Věc?

Původní film byl postaven na příběhu Johna W. Campbella „Who Goes There“. Ve skutečnosti se podle něho natočila už spousta filmů. Je to klasická science fiction. Invaze lupičů tělVetřelec se jí taky dotýkají. Cítil jsem  příběh nebyl nikdy správně zfilmován, takže jsem se rozhodl vrátit zpátky a zkusit to znovu. Původní film je klasika. Ovlivnil mě jako dítě a později jsem ho studoval na filmové škole že byl ovlivněn Howardem Hawksem ý dělal producenta a někteří tvrdí  i režiséra. Ale přesto jsem chtěl natočit film ý by byl věrnější předloze. Člověk u Campbellova příběhu nemůže určit, kdo je kdo. V podstatě hlavní otázkou je: „Je můj nejlepší přítel monstrum?“ Nevím  se původní film tohoto aspektu týká.

Nevyhnete se ale fanouškům, kteří budou považovat Věc za takovou klasiku, do které se nelze pouštět.

Myslím  moje verze není originálu ý byl jedním z prvních filmů o vesmírných monstrech, vůbec podobná. Ten vděčí za svoji popularitu hlavně létajícím talířům nad Mt. Rainier, v jejichž době byl natočen. Nikdy bych si netroufal s filmem poměřovat. Bylo by ode mě dost hloupé předělat film Howarda Hawkse.

Takže to není ten případ, kdy se student snaží předčím mistra?

Ach ne.

Když jste nechtěl být spojován s původním filmem, proč jste nepoužil jiný název – třeba „Who Goes There?“

Když chcete natočit film o monstrech, zdá se mi  neexistuje lepší název než Věc.

Někteří – například hodně vašich současníků – tvrdí  trpíte obavou z vlivu a že jste natolik ovlivněn Hawksem  se snažíte ho překonat.

To si nemyslím. Studoval jsem Hawkse dřív. Samozřejmě mě ovlivnil technicky, ale nepředstírám  jsem schopný točit jako on – překrývající se dialogy, simultánní akce. Ani bych se neodvážil to zkusit.

Dnes máme spoustu remaků a sequelů. Je to tím  se mladí filmaři pokouší oživit mýty svého dětství?

Nepřemýšlel jsem o tom, ale nezní to špatně. Ale taky si myslím  spousta remaků se dělá proto  pokud je film úspěšný, lidé se rádi půjdou podívat na jinou verzi.

Vadí vám  lidé mluví o Věci jako o filmu efektů?

Ne. Ve skutečnosti je plný speciálních efektů. Ale cílem nebylo natočit film o speciálních efektech. Cílem byl film o monstrech. A pak přichází otázky – Jak by mělo monstrum vypadat? Co by mělo dělat? V devadesáti procentech skončí monstrum jako chlap oblečený do gumového obleku, potácející se mezi stíny.

Jak jste tedy dospěli s Robem Bottinem k výsledné podobě Věci?

Snažili jsme se představit si  by mohla vypadat. Měl by to být hmyz, plaz, nebo červ? Nakonec Rob navrhl  bychom se měli pokusit o něco úplně jiného. Chtěl docílit toho  ta věc vypadala jako cokoli. Z toho jsme vyšli.

sci-fiJste fanoušek žánrových filmů. Máte nějaké své osobní choutky? Nějaké opravdu špatné filmy é milujete?

Miluji Attack of the Crab Monsters, Not of This EarthEarth vs. The Flying Saucers. Dívám se na ně znovu a znovu a pořád zažívám tu samou radost. Viděl jste Plan 9 from Outer Space? To je jeden z nejpříjemnějších filmových zážitků é můžete mít. Špatné filmy jsou skvělé. The Bride of the Monster, The Beast of Yucca Flats. Skvělé. (Rozhovor se odehrával v roce 1982, tedy v době, kdy Ed Wood byl ještě naprosto neznámý – pozn.red.)

Jaký je váš koncept hororu? Co si myslíte o tom  se lidé úmyslně ztotožňují s hrůzou ve filmech?

Horory lidem umožňují vyjádřit nebo projevit pocity, nad kterými se společnost varovně mračí. Všichni jsme fascinováni zakázaným, temnotou, monstrózitou. Ale v našich vzájemných společenských vztazích to nemůžeme dát najevo. Byli bychom blázni. Film umožňuje lidem bát se, sestoupit do oné zakázané oblasti. A skvělou věcí na filmech je  jsou neškodné.

Twilight Zone Magazin, listopad 1982.