Je nad slunce jasné v souvislosti s uvedením nového snímku Ridleyho Scotta vyvstane automaticky otázka: Dokáže režisér navázat na úspěch oscarového Gladiátora? Podobně formulovaná věta se koneckonců již objevila na titulní straně květnové Cinemy. Obdivovatelé Scottovy tvorby však řeší mnohem zásadnější dotaz: Má snad být realizace Království nebeského dalším důkazem snahy udržet se po dlouhotrvajícím útlumu (1492: Dobytí ráje, Bílá smršť, G.I. Jane) na výsluní? Jak významným se pro Scotta stal „gladiátorský“ comeback čně dokazuje pojistka v podobě Hannibala, kde režisér mohl počítat s výrazným ohlasem komerčním, méně již s kritickým. O to více překvapila následná válečná rekonstrukce Černý jestřáb sestřelen, kde komerční ústupky (navzdory produkci Jerryho Bruckheimera!) zcela vytlačila Scottova vize natočit film jako nepřerušovaný, téměř odosobněný záznam boje. Zdravě nekompromisní přístup si režisér zachoval i ve svém posledním filmu a tento rys lze patrně považovat za největší klad Království nebeského. Srovnání s Gladiátorem zde opravdu není na místě – už jen kvůli skutečnosti středověký svět není ve Scottových představách ani zdaleka tak líbivý jako starověký Řím. Pro lyrické detaily (prosévání hlíny mezi prsty, sněhové vločky dopadající zpomaleně na bojiště) é byly (nad)užity v Gladiátorovi, tentokrát nezůstalo místo. Středověk naopak splývá s peklem, v němž vládne brutalita a neúcta k lidskému životu (dokonce i k tomu již vyhaslému), kde krajinu pokrývá nedohledná hromada mrtvých těl a zátiší tu tvoří hejno hladových černých vran a lidské hlavy napíchnuté na kopí. Obdobně přistupuje Scott i k obyvatelům tohoto světa – není jistě náhoda charakterově nejkvalitněji vybavená postava, král Balduin, strádá kvůli nákaze leprou fyzicky a Tiberias, usilující naplnit králův sen o Jeruzalémě jako městě míru, opouští filmové plátno ještě před koncem, naplněn pocity beznaděje a marnosti.
Jestliže nový Scottův film nebude přijat stejně vroucně jako Gladiátor, můžeme „vinu“ spatřovat (vedle málo hřejivé atmosféry) ve dvou věcech: 1) charismatický Ghassan Massoud v roli muslimského vůdce Saladina, ani v nejmenším nenaplňující parametry klasického záporáka, 2) postava Guy de Lusignana ž jednání, charakterizované větou „chci válku za každou cenu“, by některé slabší povahy mohly vnímat jako alegorické k současné blízkovýchodní politice USA.
Jednoho ústupku se však Ridley Scott přeci jen dopustil – bohužel toho nejočividnějšího. Orlando Bloom v roli kováře Baliana plní (doufám) jen jedinou úlohu: zvýšit komerční potenciál. O hereckém výkonu nelze hovořit, Bloomův hrdina prochází celým snímkem bez zřetelnější změny výrazu a navíc i pod nánosy prachu a krve neustále působí by právě pózoval pro BravoGirl. Nehledě na skutečnost středověký kovář musel jistě vypadat robustněji než poněkud neduživý Bloom. Snad ještě o něco hůře dopadl Marton Csokas jako permanentně zavilý De Lusignan, narážející jednak na jednorozměrnost své postavy na jednorozměrnost svého herectví é fungovalo v částečně parodickém xXx, méně už ve společnosti Liama Neesona, Jeremy Ironse a Edwarda Nortona (ten naopak dokazuje dobrému herci stačí k zapamatování hodnému výkonu jen pohyby očí). Na druhou stranu, právě výše zmíněný představitel Saladina dokazuje Scott měl vždy blíže k ambivalentním postavám (Roy Batty v Blade Runnerovi, de Moxica ve 1492: Dobytí ráje) než k tradičním představitelům dobra.
Když se v poušti jako fata morgana náhle zázračně vynoří Balduinovo vojsko (připomínající zázračné zjevení pevniny ve 1492) a když noční, tmavočernou krajinu zničehonic osvítí ohnivé koule, snadno pominete se po plátně prohání nezralá blooma (pardon, tomu nešlo odolat) film je kvůli překotné první polovině a zdlouhavému závěru tempově nevyrovnaný a že snímání bitev (s výjimkou famózně natočeného závěrečného střetu) je téměř totožné s Gladiátorem… a budete s blaženým výrazem sledovat práci režiséra ý nejen dokáže brilantně realizovat své náročné záměry, ale během toho všeho ještě stihne vzdát poctu loni zesnulému Jerry Goldsmithovi (kdo při Balianově proslovu k bojovníkům poznal hudební téma z Vikingů?).
Takže bych moc prosil pány akademiky konečně uznali v tomto případě není „Režisér“ jen položka v titulcích. Aby jste to pak nemuseli dohánět na poslední chvíli v případě Chaplina a Felliniho…
Režie: Ridley Scott
Scénář: William Monahan
Kamera: John Mathieson
Hudba: Harry Gregson-Williams
Hrají: Orlando Bloom (Balian), Eva Green (Sibylla), Jeremy Irons (Tiberias), Liam Neeson (Godfrey), Brendan Gleeson (Reynald) a další.
145 min., Bontonfilm