Vzhůru do nekonečna a ještě dál !

K historii animačního studia Pixar

25.listopadu uvede společnost Falcon do českých kin již šestý celovečerní film studia Pixar Úžasňákovi. Necelých osm let a pět filmů stačilo k tomu  trojrozměrní hrdinové „pixarovek“ porazili toho, kdo jim dal život a především (i když to zní hrubě) peníze – studio Walta Disneyho. Zatímco poslední přeslazené a didaktické disneyovky é ani v nejmenším neupomínaly na zlaté hity počátku 90. let (Kráska a zvíře, Aladin, Lví král), poprávu prodělaly, Pixar neustále zvyšuje vlastnoručně nastavenou laťku nejen technickou dokonalostí svých filmů, ale i originálními premisami zobrazovaných příběhů (o čemž mj. svědčí nominace pro film Hledá se Nemo v kategorii Nejlepší původní scénář). Disneyho studio si v druhé polovině 90. let vytvořilo z Pixaru svoji vlajkovou loď že v souvislosti s poklesem zájmu o klasicky animované disneyovky to v současnosti vypadá  by se Pixar ocitl v roli záchranného člunu. Ačkoliv v oblasti marketingu a propagace nemá dosud Disney konkurenci, vedení Pixaru začalo uzavřené partnerství pociťovat jako značně skličující. Rozhodnutí padlo 29. ledna 2004, kdy studio anoncovalo záměr neprodloužit s Disneym smlouvu z roku 1997, v níž se zavázalo vyrobit pět celovečerních snímků. V praxi to znamená  po uvedení Úžasňákových a připravovaného projektu Cars (americká premiéra v létě 2005) zahájí studio Pixar diskuse s dalšími distributory. Úspěchy posílené sebevědomí dokumentuje i fakt  Pixar vůbec poprvé svěřil svůj film „vetřelci odjinud“ – za scénářem a režií Úžasňákových stojí Brad Bird, tvůrce nedoceněného snímku železný obr. Dosavadní bilance studia je oslňující, avšak zdravou skepsí naplněný realista vysloví obavu  dlouho může tato spanilá jízda pokračovat, obzvlášť při vědomí konkurence v podobě stále agresivnějšího studia Dreamworks Animation (Shrek 1+2, Příběh žraloka). Nemá smysl odhadovat dosud nenapsanou budoucnost, ale jak vlastně vypadá historie studia é se myšákovi Mickeymu odvážilo říct „ne“?

Hlavouni Úžasňákovi

 Hledá se Nemo V čele Pixaru stojí Steve Jobs, spoluzakladatel a současný předseda společnosti a rovněž jeden ze zakladatelů Apple Computer (správně, té ovocnářské firmy, o níž mluvil Forrest Gump). Prezidentem Pixaru je Edwin Catmull ž v roce 1979 zaujal místo viceprezidenta počítačové divize firmy Lucasfilm. Během působení v této funkci se zaměřil na technické zdokonalení v oblasti počítačové grafiky, videostřihu, počítačových her a digitálního audia. Získal Coonsovu cenu (nejvyšší ocenění v oblasti počítačové grafiky) za celoživotní přínos. Nejznámější člen vedení, John Lasseter, zastává post výkonného viceprezidenta. Během studií na Kalifornském uměleckém institutu vytvořil dva snímky, oceněné studentským Oscarem za animaci: Lady and the Lamp (1979) a především Nitemare (1980) ž námět – příšery zjevující se v dětských ložnicích – později zúročil v Příšerkách s.r.o. V roce 1984 opustil místo animátora u Disneyho a pracoval s Catmullem v počítačové divizi Lucasfilmu, kde mj. navrhl a animoval postavu skleněného rytíře ve filmu Pyramida hrůzy (Young Sherlock Holmes, 1985). Téhož roku uvedl svůj první 3-D animovaný film André and Wally B. Právě John Lasseter, respektive jeho krátké animované filmy, vyvolal v druhé polovině 80. let zájem reklamních agentur a posléze i Disneyho.

1986 – 1994: období krátkých filmů a experimentování

 Luxo Jr.Roku 1986 kupuje Steve Jobs od Lucasfilmu oddělení počítačové grafiky. Tak vzniká nezávislá společnost honosící se jménem Pixar a zaměstnávající v té době něco málo přes 40 lidí (jen pro srovnání – v současnosti pracuje v Pixaru 730 zaměstnanců). Ještě téhož roku má premiéru první krátký film Luxo Jr. (režie John Lasseter) o dvou stolních lampách v roli tatínka a poněkud neposlušného synka. Tato počítačem animovaná postava posléze zaujala čestné místo i v logu firmy, takže až v kině příště uvidíte lampu skotačící na „i“ ve slově Pixar, vězte  jde právě o Luxa mladšího. Snímek získal oscarovou nominaci a je k vidění na dvd Toy Story – Příběh hraček 2. O rok později uvádí Pixar snímek Red´s Dream (režie Lasseter). Pro animátory bylo výzvou především vytvoření nočních záběrů, dešťových kapek a první „organické“ postavy, klauna Lumpyho. Velký úspěch zaznamenává Lasseter a spol. v roce 1988, kdy snímek Tin Toy získal Oscara v kategorii Nejlepší krátkometrážní animovaný film. Roztomilá scénka s cínovým bubeníčkem, snažícím se rozveselit plačící batole, předznamenala téma i vzhled celovečerního debutu Toy Story – Příběh hraček. Bezchybně animované hračky tu kontrastují s poněkud neforemnou a nepřirozeně se pohybující postavou dítěte. O tom, zda šlo o svéráznou stylizaci či technickou nedokonalost, se koneckonců můžete dohadovat při sledování dvd s prvním Příběhem hraček, kde Tin Toy naleznete v bonusové výbavě. Hrdinou následujícího krátkého snímku Knick Knack (opět v režii Lassetera) z roku 1989 byl pro změnu umělohmotný sněhulák, usilující překonat bariéru v podobě skleněné zdi těžítka, v němž se nachází. Knick Knack, upravovaný mimochodem kvůli cenzurnímu zásahu (umělá blondýnka v plavkách měla původně mnohem vyvinutější poprsí) doprovázel v našich kinech hit Hledá se Nemo. Během let 1990 – 1996 zaměstnávala studio Pixar výhradně tvorba reklamních spotů (mj. pro Volkswagen) ž mělo za následek pozastavení vlastní filmové výroby. Tato pauza trvala do roku 1997, kdy měl premiéru snímek Geriho hra (k vidění na dvd Život brouka) v režii českého rodáka Jana Pinkavy. Tvůrci zde vůbec poprvé obsadili do hlavní (a jediné) role lidskou postavu, výsledek náročné práce vedoucí ke zdokonalení animace kůže a oblečení. Anekdota o starém obrýleném muži ý sám se sebou hraje dramatickou šachovou partii, získala Oscara, stejně jako o čtyři roky později snímek Pro ptáčky (režie Ralph Eggleston, viz dvd Příšerky s.r.o.), v němž Pixar demonstroval svou schopnost dokonalé simulace chlupů a peří.

Kromě výroby animovaných filmů a 3-D reklam rozvíjela firma Pixar rovněž počítačovou technologii. Od roku 1986 vyvinula tři softwareové systémy – Marionette, Ringmaster a zejména Renderman, oceněný v roce 1992 technickým Oscarem.

Toy Story

1995 - ?: celovečerní filmy, milionové tržby a sbírka prvenství

 Toy StoryVíce jak devět let usilovné práce směřovalo k jedinému cíli – uvést první celovečerní film. Památná chvíle nadešla roku 1995, kdy tým pod Lasseterovým vedením uvedl Toy Story –Příběh hraček. Film se s tržbami přes 360 mil. dolarů stal nejúspěšnějším titulem roku 1995. Americká filmová akademie á v té době ještě nezavedla kategorii Nejlepší celovečerní animovaný film, alespoň udělila Lasseterovi zvláštního Oscara za realizaci prvního dlouhometrážního počítačově animovaného filmu. Příběh hraček získal ještě jedno důležité prvenství – šlo o první animovaný film ž obdržel nominaci za nejlepší původní scénář. Kovboj Woody a strážce vesmíru Buzz Rakeťák předložili recept na rodinný animovaný film á la Pixar ž ingredience používají tvůrci s úspěchem dodnes. Lasseter a jeho kolegové vyrůstali na klasických disneyovkách, z nichž převzali to nejlepší a přidali moderní technologii  se naštěstí nenechali okouzlit. Jak režisér Příběhu hraček řekl, publikum má rádo dobrý příběh a zajímavé postavy – technika a technologie sama o sobě nikoho nepobaví. Jestliže technická stránka pixarovských filmů kombinuje fotorealismus prostředí a úpěnlivou péči o sebemenší detail se stylizovaností vystupujících postav (ta patrně vyvrcholila v Hledá se Nemo, kde ryby mají evidentně lidské rysy a mimiku), pak jejich obsah představuje vyváženou směs humoru, akce, dojetí a popkulturních (zejména filmových) citací. Lasseter přiznává  být animátorem a režisérem kreslených filmů znamená být zároveň pořád malým dítětem. Je evidentní  se při vzniku každé nové pixarovky její tvůrci náramně baví, aniž by ovšem zapomínali na diváka. Tento neduh stále více postihuje studio Dreamworks, s jehož existencí byl Pixar nucen se vyrovnat při uvedení filmu Život brouka (1997). Oba konkurenční projekty (s malým mravencem v roli velkého hrdiny) snad ani nemohly být rozdílnější. Zatímco MravenecZ měl zacíleno na starší publikum a za tímto účelem získal hvězdné hlasové obsazení (Woody Allen, Sharon Stoneová, Gene Hackman), Pixar hodlal oslovit spíše malé diváky a přívlastek „rodinný“ vyměnil za „dětský“, neboť rodiče si tentokrát až na pár výjimek (odkaz na Sedm statečných, nepovedené záběry) příliš neužili. Život brouka pokořil pro studio další vytýčenou metu – jako první počítačově animovaný film, prezentovaný v superširokoúhlém formátu 2,35:1. Po této zkušenosti byl následující Toy Story – Příběh hraček 2 (1999) sázkou na jistotu. Na projektu původně pracoval jiný tým během realizace Života brouka s tím  pokračování je primárně určeno pro videotrh, ale pak se k němu vrátila osvědčená dvojice Lasseter (režie) – Andrew Stanton (scénář) a bez problémů porazila disneyovského Tarzana. Tvůrci nechtěli opakovat schéma prvního dílu, takže (k radosti všech) zaměřili pozornost na vedlejší postavy, přidali několik nových a příběh zdramatizovali jeho rozdělením na dvě paralelní linie. Výsledek patří do nepočetné skupinky sequelů ž se kvalitativně vyrovnají původnímu filmu. Příšerky s.r.o. (2001) mají ze všech pixarovských filmů rozhodně nejpůvabnější námět: do dětských pokojů vcházejí každou noc strašidla za jediným účelem, totiž vyvolat křik jejich obyvatel. Ten je ve světe strašidel hlavním zdrojem energie. Kromě chlupáče Sulleyho a zelené jednooké koule Mikea tu vůbec poprvé jako hlavní postava a rovnocenný partner vystupuje lidská bytost v podobě tříleté holčičky Boo. Příšerky s.r.o. (kde Johna Lassetera v režisérském křesle nahradil Pete Docter) vydělaly během premiérového víkendu příjemných 63 mil. dolarů a krátce po uvedení se staly třetím komerčně nejúspěšnějším animovaným filmem všech dob. Konečně nastal čas  režie následujícího filmu studia Pixar byla svěřena člověku ý stál za vznikem všech dosavadních hitů, ať už jako autor námětu, scénárista či pomocný režisér. Andrew Stanton údajně dostal nápad na příběh o malé rybce Nemovi a jeho starostlivém otci Marlinovi ještě před premiérou Života brouka, ale čekal na okamžik, kdy dostane svolení napsat a natočit cokoliv dle vlastní vůle. Pointa? Hledá se Nemo získal Oscara za nejlepší animovaný film a tržby 330 mil. dolarů jen v USA. A protože práce á současně není výzvou, by zaměstnance studia Pixar nebavila, opustili prostřednictvím Úžasňákových svět hraček, mravenců a ryb a podívali se za roh, do světa lidí.

 Úžasňákovi Pokud studio Pixar dodrží své krédo a bude každým novým projektem znovu usilovat o překonání sebe sama  jeho budoucnost růžová. Problémem zůstává pouze získání zájmu nejsilnější divácké skupiny, tedy teenagerů, kteří spíše přísahají na Shreka než na Nema. To ale zatím Pixar netrápí  dokazuje ohlášený projekt Cars. John Lasseter v něm vdechne život automobilům nejrůznějších typů a značek a nechá je prohánět se po slavné Route 66. Vnitřní dítě ve mně už odpočítává měsíce a dny…

Místo závěru…

  • Příběh hraček – ve scéně, kde Woody vede projev k ostatním hračkám, lze v pozadí spatřit knihy s těmito tituly: Tin Toy, Red´s Dream, Knick Knack.
  • Život brouka – hlasy dvou moskytů, přitahovaných magickým světlem lucerny, patří Johnu Lasseterovi a Andrewu Stantonovi.
  • Příběh hraček 2 – postavu restaurátora hraček „ztvárnil“ Geri, hrdina Geriho hry.
  • Příšerky s.r.o. – během rozboru nevydařené úvodní simulace vidíme krátký záběr na mixážní pult. Na jeho levé straně zobrazuje indikátor sérii čísel (5107523000) ž je telefonní číslo Pixaru.
  • Hledá se Nemo – postavu „roztomilé“ dívenky s rovnátky Darly pojmenoval Stanton po producentce Pixaru Darle K. Andersonové.
David Kresta