Superhrdinové v důchodu

Úžasňákovi Brada Birda

Jednou to přijít muselo. Podobné myšlenky začnou při sledování animovaného filmu Úžasňákovi napadat každého znalce dosavadní tvorby studia Pixar. A to nejen v souvislosti s tím  tvůrci poprvé opustili hračky, brouky a rybičky a svou pozornost zaměřili na svět lidí, ale i proto  v pixarovských studiích poprvé vznikl film ý není primárně zaměřen na dětské publikum (čemuž odpovídá i určená hranice přístupnosti v amerických kinech). Těžko soudit, zda šlo o záměr spojený s přirozeným vývojem studia, reakci na stále „dospělejší“ projekty studia Dreamworks nebo o prokázání značného sebevědomí studia é ještě posílil celosvětový úspěch předchozího snímku Hledá se Nemo (mj. Oscar za nejlepší animovaný film roku). Poslední možnost se zdá nejpravděpodobnější i z toho důvodu  za realizací Úžasňákových nestojí tentokrát John Lasseter (Toy Story-Příběh hraček, Život brouka) ani nikdo další z obvyklého realizačního týmu, ale jeden z tvůrců seriálu Simpsonovi, Brad Bird. Ten debutoval v roce 1999 půvabným animovaným filmem Železný obr, kde je „e.t.-ovský“ příběh o vztahu malého chlapce s vesmírným robotem vyprávěn na pozadí nervních 50. let v USA, tedy období napjatých vztahů USA se Sovětským svazem a všeobecného strachu z použití atomové bomby. Rovněž problémy, s nimiž se musejí hlavní hrdinové vyrovnávat (svobodná matka musí pracovat dlouho do noci a pronajímat pokoj  uživila sebe a svého syna) zrovna nepatří do standardního fundusu animovaných filmů pro děti. K „retro“ vyznění příběhu napomohla i záměrně zastarale stylizovaná animace. Bohužel, snímek i přes nesporné kvality (a zajímavé hlasové obsazení – Jennifer Anistonová, Vin Diesel) propadl, nicméně talentovaný tvůrce dostal nabídku od Pixaru a výsledkem je dosud nejdospělejší projekt v historii studia a rovněž jeden z nejlepších akčních filmů roku, aniž by jej diskvalifikoval kreslený původ. Naopak, fotorealističnost scén z okolí tajné základny vzbuzuje dojem  zde tvůrci maximálně zúročili technologická novátorství předchozích snímků (viz animace tropické vegetace a vodní hladiny).

 Úžasňákovi Jak již bylo řečeno, hlavními hrdiny jsou tentokrát lidé. Nebyl by to ovšem Pixar  se spokojil se všedními charaktery. Pojišťovací úředník Bob Parr není tedy ve skutečnost nikdo jiný, než Pan Úžasňák ž superhrdinské kousky zachycuje hektická expozice filmu. Kvůli nařízení vlády však musí nejen on, ale i ostatní jedinci obdaření nadlidskými schopnostmi (včetně Parrovy manželky Helen alias Elastičky) se záchranou světa přestat a vést normální život. Komiksoví nadšenci si přijdou na své zejména v první polovině filmu, během níž mohou vést diskuse, zda Bird právě cituje X-Men (nutnost vyrovnat se s vlastní odlišností), Fantastic Four (tým postav, z nichž každá má odlišné schopnosti, mj. protahování těla) či Watchmen (skupina zestárlých hrdinů, vracející se z „důchodu“ ke společné akci). Druhá část Úžasňákových (záchrana Boba Parra zbylými členy rodiny) se naopak odehrává zcela v duchu špionážních filmů a není obtížné identifikovat alespoň bondovky (Mirage jako typicky zrádná „bondgirl“, bigbandový hudební doprovod Michaela Giacchina) či sérii Mission: Impossible (zpráva á se automaticky zničí za pět vteřin). Což neznamená  Úžasňákovi jsou (podobně jako Shrek 2Příběh žraloka) pouhým neutříděným sledem popkulturních odkazů a tu více, tu méně vtipných momentek. I když si scenárista a režisér v jedné osobě při psaní příběhu hojně půjčoval od jiných, dokázal (přesně v duchu předešlých „pixarovek“) vytvořit životné, zábavné i dojemné postavy, s nimiž není obtížné se identifikovat (Bobovy potíže v zaměstnání) nebo soucítit (neskonale vtipná scéna, kdy Pana Úžasňáka při boji s nebezpečným robotem zazlobí plotýnky). Navíc Bird dokázal eliminovat zatím největší slabinu filmů studia Pixar: malý prostor pro zajímavé vedlejší postavy. V Úžasňákových se svých patnácti minut slávy dočkají nejen všichni členové rodiny Parrových, ale i černošský superhrdina Lucius alias Mražoun (v originále Samuel L. Jackson) nebo extravagantní kostymérka Edna (kterou si s chutí „zahrál“ sám režisér).

 Úžasňákovi Hledat případné slabiny snímku působí v souvislosti s výše napsaným jako troufalost. Při délce 121 minut patří Úžasňákovi k nejdelším animovaným filmům v historii a především dějově řidší druhá polovina filmu a nastavovaný konec vnucují myšlenku, zda nešlo tuto úctyhodnou stopáž mírně upravit. Vzhledem k povaze příštího projektu studia Pixar, filmu Cars, kde John Lasseter nechá po vzoru Příběhu hraček obživnout tentokrát nejrůznější typy automobilů, můžeme Úžasňákovy vnímat jako zajímavý experiment, uvedený před návratem do vyjetých kolejí. Kéž by se k podobným experimentům odhodlala častěji i další velká studia...

P.S. Upozornění pro ty, kdo do kina (ne)chodí včas: před začátkem filmu máte možnost shlédnout nejen teaser k filmu Cars, ale i zatím poslední krátkometrážní pixarovku Boundin´ (2003, režie Bud Luckey a Roger Gould) s neodolatelným dabingem v podání Tomáše Hanáka.

Úžasňákovi (The Incredibles, USA 2004)
Scénář a režie: Brad Bird
Kamera: Andrew Jimenez, Patric Lin, Janet Lucroy
Hudba: Michael Giacchino.
121 min., Falcon
David Kresta